Putin a Erdogan spustili TurkStream. Ruský plyn začíná proudit do Turecka a na jih Evropy

Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin při slavnostním ceremoniálu spustili plynovod TurkStream, nazývaný také Turkish Stream. Ten vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka a obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činí ještě výkonnější plynovod Nord Stream, který je určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

„Žijeme ve složitém světě. Bohužel v regionu, ve kterém se nyní nacházíme, jsou často vážné tendence k vyostřování situace. Ale Turecko a Rusko jsou naprosto odlišným příkladem, příkladem interakce a spolupráce, ze které těží náš národ, lidé po celé Evropě i celý svět,“ řekl Putin. „Úspěšná realizace společného velkého projektu podmořského plynovodu jasně svědčí o tom, že rusko-turecké strategické partnerství dává smysluplné a hmatatelné výsledky,“ dodal.

Rusko a Turecko na jedné straně prohlubují spolupráci v oblasti energetiky, na druhé straně se přetlačují ve vlivu na region. V současnosti je to nejviditelnější v Sýrii, stále patrnější je to také v Libyi, kde Erdogan a Putin podporují opačné strany konfliktu. Na schůzce v Istanbulu vyzvali k ukončení bojů a uzavření příměří.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Turecku

Slavnostní ceremonie, při níž Putin s Erdoganem společně otočili kohoutkem, se zúčastnil také bulharský premiér Bojko Borisov a prezident Srbska Aleksandar Vučić.

Před slavnostní ceremonií se Erdogan sešel s Putinem na dvoustranné schůzce, jejímž hlavním tématem byla situace na Blízkém východě, především ve válkou zasažené Sýrii a Libyi. V obou zemích Ankara i Moskva podporují jinou stranu konfliktu, tato rivalita jim ale nebrání v rozvoji společných projektů v hospodářské oblasti.

Jedna větev plynovodu pro Turecko, druhá pro jižní a jihovýchodní Evropu

TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům: Ankara si od toho slibuje kromě uspokojení domácí poptávky také posílení role tranzitní země. Druhá větev plynovodu má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím, „Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,“ řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu.

Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, přičemž spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.

Rusko-turecký plynovod TurkStream
Zdroj: ČT24

Ve středu přinesla agentura Reuters rovněž informaci, že Bulharsko koupí pětinový podíl v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu Řecka. Sofia tím chce podle bulharské vlády snížit svou téměř kompletní závislost na dodávkách suroviny z Ruska, jelikož LNG mají do terminálu dodávat zejména Katar a Spojené státy. „Diverzifikace nejsou pouhá slova,“ komentoval to premiér Borisov. 

Plynovod má pokračovat do Srbska a Maďarska

Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn. Moskva se snaží omezit přepravu suroviny přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně).

Turkish Stream navíc není jediný plynovod, který byl v poslední době v jihovýchodní Evropě postaven. „Další jsou TANAP, který od září 2019 dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka a dále přes TAP to bude i do jihovýchodní Evropy včetně Itálie,“ upozornil expert na energetiku Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS. „A nově také EastMed, který by měl dopravovat do jihovýchodní Evropy izraelský plyn,“ dodal.

Zmíněné plynovody by podle Štěpána měly mít pro Evropu tři základní přínosy: zlepšení stavu ovzduší, protože v jihovýchodní Evropě nahradí plyn hlavně topné oleje, dále zvýšení bezpečnosti dodávek a pak také zlevnění plynu nebo alespoň udržení cen na současné úrovni. „Objem dodávek plynu z těchto tří projektů totiž celkem přesáhne 50 miliard metrů krychlových za rok, může to být i více,“ dodal Štěpán.

Nahrávám video
Analytik Štěpán: Jižní a jihovýchodní Evropa je hladová po plynu
Zdroj: ČT24

Spojené státy nesouhlasí s výstavbou plynovodu Nord Stream

Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.

Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.

„Problém je v tom, že dohody na obsah potrubí plynovodu jsou uzavřeny třeba na třicet let, je tam smlouva postavená na principu dodat a odebrat. Ale s americkým plynem je to tak, že přijede tanker a rozhodne se, kam se plyn pošle, třeba i do Číny, když je tam dobrá cena. Proto v době, kdy bude v Evropě vysoká poptávka, poputuje americký plyn sem, ale nebude to pro Evropu hlavní zdroj,“ dodal Štěpán.

Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně.

Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...