Psychologicky je tato vlna odlišná. Mnozí podnikatelé uvažují, že skončí, říká exguvernér Singer

Nahrávám video
Události, komentáře: Epidemie sráží ekonomiku
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

„Myslím si, že je správné a rozumné nějakým způsobem kompenzovat tu uzávěru, ke které dochází, protože některé firmy jsou už skutečně na hraně. Vidím to i na tom, že někteří zavírají. Druhá stránka věci ale je, jestli to je dostatečné, nebo ne. Myslím, že ne, že v řadě případů nebude,“ uvedl ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Podle něho je také z pohledu podnikatelů až dramatický rozdíl mezi první a aktuálně druhou vlnou pandemie.

„Podnikatelský sektor vzal jaro s klidem. Slyšel jsem i výrazy jako ,máme nasušeno, přežijeme‘ a je vidět, že se rozhodl, že to přečká. Majitelé, protože Češi jsou obecně fiskálně konzervativní jako osoby i jako podnikatelé, rezervy měli. V tuto chvíli si ale myslím, že v hotelech je naprosto zřetelné, že oni se smířili s tím, že přijdou o jednu letní sezonu, ale tak trochu čekali, že nějaká zima kolem Vánoc přijde,“ doplnil Singer. Teď si ale podle něj  uvědomují, že nepřijde.

„V tomto smyslu je psychologicky vlna odlišná. Teď už mnozí uvažují ne o tom, že to přečkají a jak, ale že to ukončí,“ dodal.

Předseda Asociace samostatných odborů Petr Dufek uvedl, že rozhodující roli bude hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny. Obává se zároveň, že to bude trvat daleko déle než avizovaných jeden až dva měsíce.

Pokud by ale skutečně bylo zavřeno „jen“ do zhruba druhého listopadu, jak se zatím počítá, pak by podle Dufka pět set korun denně mohlo podnikatelům stačit. Ovšem doplnil by k tomu další programy.

„Oddělil bych děti od rodičů, zavedl bych například pomoc při školách v přírodě. Já jsem o tom hovořil i na pondělní tripartitě a myslím si, že je potřeba připravit celý systém kurzarbeitu, protože si myslím, že v České republice chybí a do budoucna to může pomoci,“ uvedl.

Konkrétní představu má takovou, že po podzimních prázdninách by poslal děti do škol v přírodě. Ty by pak posílaly domů jen nemocné a ostatní by zůstali na místě. „To znamená, že se bude dál učit, budou tady učitelé, kteří budou učit, budou tady hoteliéři, kteří dostanou prostor, restaurace, malé podniky,“ upřesnil představu.

Covid III nelze použít na ty, kteří jsou na hraně existence, upozorňuje Singer

V pátek se bude rozhodovat také o osudu programu Covid III, tedy státní záruky za půjčky, jehož zastáncem je mimo jiné i prezident Miloš Zeman. Ten v rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že když tento úvěr podnikatelé nebudou schopni dobře využít a zkrachují, tak se alespoň pročistí trh. Podle Singera je ale potřeba si uvědomit, že Covid III byl myšlen na podporu těch, kteří jsou zdraví. A není tak schopen řešit problémy v oblasti turistiky, restaurací či kaváren.

„Protože program stojí na principu, že stát bankám je ochoten na portfoliu, které dělají, vykrýt jenom třicet procent rizika, nemohou program použít na ty, kteří jsou na hraně existence. Dovolím si k tomu dodat, že vize, že někdo je povinen podnikat tak skvěle, že je připravený na dvě vlny bezprecedentní pandemie, která přišla po stu letech na svět, mně připadne maličko přehnaná,“ zdůraznil.

Navíc je skeptický i k tomu, že opatření s druhým či třetím listopadovým dnem skončí. Zásadní problém tak mají podle něho skutečně obory jako turistika, restaurace i kanceláře. Pro ně je potřeba připravit nějaký souhrnější program, míní.

Dufek k dotazu na svůj recept na nejefektivnější kombinaci ekonomických nástrojů, které by pomohly všem, uvedl, že si nemyslí, že jde jen o potřebnou ekonomickou pomoc.

„Myslím si, že je potřeba to provázat i s dalšími systémy, který by tady měly být. Nárůst nemocných je tak mohutný, že si myslím, že budeme mít velké problémy, aby to zvládnul zdravotní systém. Je potřeba se připravit i na to, co bude po pandemii, protože svět už nebude stejný, jako byl,“ uvedl s tím, že vláda podle něho zaspala – programy měla mít schválené už před měsícem.

Nicméně aktuálně připravované programy i schválený letošní deficit, a i ten chystaný pro příští rok, je podle Dufka maximum, co se dá v této chvíli dělat. „Protože budou muset počkat, jak se pandemie bude vyvíjet, abychom mohli do podnikání pustit další peníze. A nejde to postavit na tom, že budeme pomáhat všem, protože za chvíli dojdou v rozpočtu peníze,“ zdůraznil.

Připomíná také, že se rozpočet propadá stále hlouběji do minusu, i když pořád platí, že Česká republika je na tom velice dobře. „Je tady i otázka toho, jak pomoci nezaměstnaným a jak je zapojit do pracovního procesu, což bude další ekonomická pomoc pro podnikání,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 43 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...