Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta, vyplynulo z údajů, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta. Stavební produkce v září naopak rostla, obchod Česka s cizinou však skončil ve schodku.
Produkce automobilů proti loňskému září klesla o více než třetinu. Důvodem utlumení výroby byl především nedostatek čipů. „To však nemění nic na tom, že řadě dalších odvětví zpracovatelského průmyslu se i nadále relativně daří a jejich výroba je na vzestupu,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Výroba strojů a zařízení se v meziročním srovnání zvýšila téměř o deset procent, produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků rostla o 6,2 procenta a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení byla vyšší o 32,8 procenta. Vedle autoprůmyslu pak ztrácela rovněž výroba pryžových a plastových výrobků a kleslo i zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků.
Nové zakázky ze zahraničí se v září snížily o 3,1 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,5 procenta. Za celkovým poklesem nových zakázek stojí zejména výroba aut, v níž se zakázky snížily meziročně téměř o čtvrtinu.
Ztrátu zaznamenala rovněž výroba oděvů. Vyšší zakázky naopak registrovala produkce kovových konstrukcí, výroba chemických látek a chemických přípravků nebo hutní zpracování kovů a slévárenství.
Počet zaměstnanců v průmyslu se proti loňskému roku nezměnil. Jejich průměrná hrubá mzda se ale zvýšila o 4,2 procenta.
Problémy s nedostatkem vstupů a vynucenými odstávkami budou v autoprůmyslu podle analytiků kulminovat v říjnových číslech. Nedostatek potřebných komponent, zejména čipů, je podle ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče patrný také v dalších evropských zemích.
Problémy s nedostatkem materiálů tak citelně podkopávají zotavování ekonomiky po pandemii, což tíží evropský průmysl navzdory relativně plným zakázkovým knihám, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k omezení produkce v automobilce Škoda Auto v průběhu října je podle něj zřejmé, že příští měsíc přinese podstatně horší čísla. Poté by se však měla situace z důvodu obnovení výroby ve Škoda Auto stabilizovat.
„Zejména v autoprůmyslu nás to nejhorší teprve čeká,“ souhlasil partner PwC ČR Petr Smutný. Nejen kvůli říjnové odstávce ve Škoda Auto a u jejích subdodavatelů, ale i kvůli tomu, že další tlak vytváří nedostatek hliníku, plastů a dalších komponentů. Zároveň se do čísel podle něj velmi brzy začne promítat i zdražení energií. To má zároveň opět souvislost s komponenty. Například výroba hliníku (i čipů) je velmi energeticky náročná, a tak budou suroviny zdražovat nebo se někde můžou úplně přestat vyrábět a spirála problémů se tak roztočí ještě víc, dodal.
Český průmysl zaostává za celkovou výkonností ekonomiky
Průmysl se i v příštích měsících bude potýkat s problémem fungování dodavatelských řetězců, drahými komoditami a energiemi a částečně i s nedostatkem nových pracovníků, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Zakázky na první pohled sice nevypadají až tak dramaticky jako samotná výroba, avšak na rozdíl od produkce se vykazují v běžných cenách. Rekordní růst cen je však do jisté míry vlastně nadhodnocuje. V každém případě v automobilovém průmyslu jsou o čtrnáct procent níže než v roce 2019, zatímco v papírenském, chemickém a kovodělném průmyslu rostou dvouciferným tempem.
Český průmysl jednoznačně tak zaostává za celkovou výkonností ekonomiky, uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. V celoročním hodnocení předpokládá, že si český průmysl polepší o 8,5 procenta. Pohled na toto meziroční číslo ale výrazně zkresluje loňský covidový propad o 7,1 procenta. Ten výrazně snížil statistickou základu. Na předpandemické úrovně se tuzemský průmysl dostal v objemu produkce ještě před koncem loňského roku. „Letos rozhodně neroste, naopak,“ podotkl.
Stavební produkce v září meziročně rostla
Stavební produkce v Česku v září pak meziročně vzrostla o 2,2 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta, vyplývá dále z dat ČSÚ. Výroba v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 4,9 procenta, produkce inženýrského stavitelství naopak meziročně klesla o 3,6 procenta.
„Stavební produkce v září meziročně mírně vzrostla, meziměsíčně spíše stagnovala. Vzhledem k poměrně nízké základně to není uspokojivý výsledek. Inženýrské stavitelství, které vychází ze segmentu velkých firem, zaznamenalo pokles a po téměř dvou letech vykázalo horší výsledek než pozemní stavitelství,“ řekl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid v březnu 2020 propad. Od loňského dubna vytrvale oslabovala a až letos v květnu opět meziročně posílila. ČSÚ nyní dále uvedl, že tuzemské stavební úřady letos v září vydaly 7509 stavebních povolení, meziročně o procento více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34 miliard korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 28,8 procenta, sdělili statistici.
Počet zahájených bytů v září 2021 meziročně vzrostl o 57,3 procenta na 4045 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 16,9 procenta. V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů o 260,3 procenta. Zářijový počet dokončených bytů proti tomu meziročně klesl o 10,2 procent na 2121 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 24,5 procenta, v bytových domech počet dokončených bytů naopak vzrostl o 47,9 procenta, uvedl ČSÚ.
„Oblast stavebních povolení a bytové výstavby využila nízkou základnu z loňského září. Rostl počet i hodnota stavebních povolení a také počty zahájených bytů. Pouze dokončování rodinných domů se zdá být v problémech, když pátý měsíc v řadě klesá. Důvodem by mohl být nedostatek stavebních kapacit a růst cen stavebních materiálů,“ řekla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
V případě Prahy pak ale stavební úřady od ledna do září povolily jen 5081 bytů. „To jsou pouhá čtyři procenta ze všech připravovaných bytů v metropoli. Například ve Varšavě se za stejné období povolilo 13 507 bytů,“ upozornila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Problém je i inflace, upozorňují analytici
Stavebnictví ale brzdí nejen vysoké ceny stavebních materiálů a nedostatek pracovníků, ale také inflace, upozornili analytici.
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler pak vidí za zářijovými výsledky pomalé povolování staveb. „Vliv mohla mít v důsledku pandemie zvýšená míra nejistoty, téměř nefungující stavební úřady, které ještě více zbrzdily již tak zdlouhavé povolování staveb, chybějící zahraniční dělníci, a v neposlední řadě aktuálně pozorovaný strmý růst cen stavebních materiálů. Nejen že jsou výrazně dražší, v některých případech ale schází úplně,“ uvedl.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček naopak upozornil, že stavební úřady v září vydaly 7509 stavebních povolení, o procento více než před rokem. „Aktuálně existuje dostatek projektů s vydanými stavebními povoleními. Úzké hrdlo se však nachází na straně stavařů, kteří nestíhají realizovat povolené stavby za plánované rozpočty,“ poznamenal.
„Počet zahájených bytů v září meziročně vzrostl o 57,3 procenta. Počet dokončených bytů však klesl o 10,2 procenta. To dokládá, jak je v inflační době obtížné dokončovat rozpracované projekty. Patrné je to hlavně u dokončování rodinných domů, kde počty klesají již pět měsíců v řadě,“ doplnil.
Na nedostatek pracovních sil, konkrétně těch zahraničních, upozornil i Peter Markovič, generální ředitel společnosti Xella pro Českou republiku. „Na trhu stále chybí řada zahraničních pracovníků, stavební firmy musejí řešit rostoucí ceny dovážených surovin i nedostatek přepravních kapacit. K tomu se v posledních týdnech přidávají rostoucí ceny energií i pohonných hmot,“ uvedl. Návrat výstavby na úrovně výstavby před vypuknutím pandemie vidí nejdříve za další tři roky.
Obchod s cizinou skončil ve schodku, nejvíce se zhoršila bilance s Německem a Polskem
Meziročně horší výsledek zaznamenal v září také zahraniční obchod Česka. Skončil ve schodku 13,3 miliardy korun a ve srovnáním s loňským rokem byl tak o 47,2 miliardy korun horší. Negativně se na tom podepsaly výsledky obchodování s auty, ropou, kovy nebo počítači, vyplynulo z předběžných údajů ČSÚ.
Za první tři čtvrtletí roku zůstává obchodní bilance podle vedoucího oddělení obchodní bilance statistického úřadu Stanislava Konvičky přebytková, ve srovnání s loňským rokem je však třetinová. Dovozní stranu negativně ovlivňují hlavně ceny fosilních paliv a vývoz problémy v automobilovém průmyslu, uvedl.
V září vývoz meziročně klesl o 2,8 procenta na 322,1 miliardy, zatímco dovoz vzrostl o 12,7 procenta na 335,3 miliardy korun. Od začátku roku se export meziročně zvýšil o sedmnáct procent a import o 20,6 procenta.
Zářijové saldo obchodování Česka s cizinou ovlivnil podle statistiků zejména pokles přebytku u obchodu s motorovými vozidly, který byl meziročně nižší o 20,6 miliardy korun. O 13,4 miliardy se pak prohloubil deficit obchodu s ropou a zemním plynem, schodek obchodování se základními kovy se zvýšil o 5,8 miliardy a s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 3,3 miliardy korun. Bilance obchodu s elektrickými zařízeními se zhoršila přechodem z aktiva do pasiva.
Naopak kladný vliv na zářijový výsledek zahraničního obchodu Česka měl o tři miliardy vyšší přebytek bilance u komodit ze skupiny elektřina, plyn a pára. U produktů souvisejících s odpady vzrostl přebytek obchodu o 1,2 miliardy korun.
„Bilance s motorovými vozidly vykázala nejhorší výsledek od roku 2012 a meziroční propad exportu automobilů byl nejhlubší od května loňského roku, jenž byl ovlivněn koronavirovým lockdownem,“ zhodnotil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
A ani výhled do budoucna není příznivý, řekl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Problém s nedostatkem polovodičových čipů podle něj odezní nejdříve ve druhé polovině příštího roku. Napjaté nadále podle něj zůstanou také ceny energií, hlavně zemního plynu.
Málo úspěšné jsou podle ředitele celní společnosti Gerlach Luďka Procházky také snahy o diverzifikaci českého exportu. Obchod se vzdálenějšími zeměmi zůstává podle něj ve výrazném schodku. „Ten se navíc prohloubil – meziměsíčně o 3,3 miliardy korun a meziročně o 34,9 miliardy korun. Meziroční propad je tedy více než dvojnásobný. Meziročně se zvětšil obchodní deficit s Čínou, Japonskem i Koreou, ale také s Ruskem, USA a Tureckem,“ dodal.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie pak vykázala přebytek, meziročně ale klesl o 12,1 miliardy na 55,9 miliardy korun. Podle statistiků se nejvíce zhoršila s Německem a Polskem, zlepšení pak zaznamenali u obchodu s Bulharskem.
U obchodu s mimounijními státy se meziročně zvětšil schodek o 34,9 miliardy na 67,1 miliardy korun. Přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance obchodu s Ruskem a Tureckem a zvětšil se deficit obchodu s Čínou, doplnili statistici.
