Průmysl v Moravskoslezském kraji čeká těžký rok. Velké firmy přesto propouštět nechtějí

Těžební, hutní či automobilový průmysl v Moravskoslezském kraji se musí v tomto roce připravit na řadu problémů. Jedná se například o vysokou konkurenci, vyšší ceny vstupních materiálů nebo menší poptávku po produktech. Průmyslové firmy přitom patří ke stěžejním zaměstnavatelům v regionu. Žádná velká firma se ale zatím nechystá snižovat počty zaměstnanců, ekonomové ale propouštění do konce roku nevylučují.

Například hutní společnost Liberty v Ostravě už v červenci snížila výrobu o dvacet procent. Firma už teď ví, že za loňský rok skončí ve ztrátě, podrobnější čísla však zatím připravuje. 

„Na konec roku byla dokonce část zaměstnanců po část měsíce doma se sníženou mzdou, což teď neplatí. Zaznamenali jsme mírné zlepšení situace na trhu, ale zatím nevíme, jestli se jedná o trend nebo o drobný výkyv,“ řekla mluvčí Libety Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Odboráři ale současnou situaci stále vnímají jako vážnou. „Konec roku se podepsal na výplatách zaměstnanců, kteří to samozřejmě nesou nelibě,“ připomněl odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina. Ceny materiálů nebo energií zastavily ve firmě vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Liberty bude s odboráři opět jednat na konci měsíce. 

Velký tlak na snížení cen

To, že není současná situace pro firmy jednoduchá, potvrzuje i vedení Třineckých železáren. „Současný odhad ekonomického výsledku především s ohledem na nízké prodejní ceny na trhu není nijak příznivý. Na trzích vidíme obrovský tlak na snížení cen a čelíme dovozům levné oceli, takže letos budeme bojovat o každou zakázku,“ sdělila mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. 

V důsledku zavádění cel ze strany USA právě na ocel došlo k přesměrování toků oceli. To znamená, že například Turci míří ve vyšší míře do Evropy, protože dříve mířili do USA.
Lukáš Kovanda
analytik, ekonom, Czech Fund

O peníze přišli i v nošovické automobilce

Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové pocítila v závěru roku 2019 oslabení poptávky i nošovická automobilka Hyundai. Část zaměstnanců zůstávala v rámci nevýrobních dnů doma a dostávala jenom sedmdesát procent platu. 

„V tuto chvíli máme nevýrobní dny spojené se začátkem roku. Využíváme je pro údržbu našich linek, přípravu výroby na nové modely, proškolení lidí. Chystáme se na hlavní sezonu, která začne od jara. Jedná se o opatření, které souvisí s náběhem nové sezony,“ popsal aktuální situaci mluvčí HyundaiMotor Czech Pavel Barvík. 

Podle ekonoma a analytika Lukáše Kovandy čelí automobilky problémům, které jsou spojeny s nasycením trhu. „Samozřejmě se hovoří o přechodu na elektromobilitu a bude zapotřebí, aby i automobilky v Česku výrazněji přecházely na elektromobilitu,“ doplnil. 

Na přelomu ledna a února by měla automobilka v Nošovicích představit podrobnější plány pro letošní rok. Mzdy na tento rok už společnost zvyšovala, dělníkům ve výrobě v průměru o 2400 korun. Podle Barvíka tak jde u výrobních profesí v průměru o více než 42 tisíc korun měsíčně. 

Babiš: OKD je ve ztrátě

Například v těžební společnosti OKD se vyjednávání o nové kolektivní smlouvě ještě chystá. To, že je státní firma ve ztrátě, oznámil už loni v prosinci premiér Andrej Babiš (ANO). „Je úkolem nového vedení společnosti, aby se zaměřilo teď na přípravu nového plánu OKD i s výhledem na následující období,“ uvedl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. 

„Právě ty sektory, které jsou koncentrovány na severu Moravy, tak patří k těm nejohroženějším – těžební průmysl, hutnictví, automobilový průmysl,“ shrnul Kovanda. Další vývoj bude podle něj těžké odhadnout, k výraznějšímu propouštění by ale mohlo dojít údajně až v příštích letech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...