Průmysl v červenci stagnoval. Výroba aut ale výrazně rostla

Nahrávám video

Průmysl v červenci stagnoval, produkce stoupla meziročně po očištění o vliv počtu pracovních dnů o 0,1 procenta. Byl to však lepší výsledek než v červnu, kdy došlo k propadu o 3,8 procenta. K růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (růst o 13,6 %). Naopak nejvíce klesla ve výrobě a rozvodu eletřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (pokles o dvanáct procent). Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Bez očištění byla průmyslová produkce meziročně vyšší o 5,6 % (v červenci 2019 bylo o dva pracovní dny více než v červenci 2018). V červnu klesl průmysl bez očištění o 6,4 % (v červnu 2019 bylo o jeden pracovní den méně než v červnu 2018).

Obecně je potřeba brát průmyslovou výrobu v průběhu letních měsíců s určitou rezervou, jelikož čísla bývají rozkolísaná z titulu celozávodních dovolených, uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Nadále nicméně platí, že situace v tuzemském průmyslu zůstává nejistá, což naznačuje dosavadní vývoj předstihových indikátorů, které letos poklesly na nejnižší hodnoty za poslední roky. Za celý letošní rok roste tuzemský průmysl zhruba o jedno procento, což je nejslabší dynamika od roku 2013.“

Další vývoj se bude odvíjet od kondice světové ekonomiky, která v současnosti zpomaluje kvůli obchodním válkám, od zpomalování čínské ekonomiky, problémů v automobilovém sektoru či nejistoty kolem brexitu, doplnil Seidler. 

Nahrávám video

Analytici oslovení agenturou ČTK se shodli, že červencový růst průmyslové výroby podpořilo zejména načasování celozávodních dovolených, které výrazně zvýšilo produkci automobilového průmyslu. Automobilky tradiční letní odstávky provedly až v srpnu.

„Jakkoliv už ten růst není takový, jako před dvěma lety, pořád se zdá, že česká ekonomika netrpí předpovídanou recesí nebo zpomalením tak, jak to vidíme třeba v Německu. A to si myslím, že je jedním z důvodů dobrého výsledku zahraničního obchodu,“ uvedl v Událostech České televize prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Nových zakázek přibylo

Hodnota nových zakázek v červenci meziročně vzrostla o 10,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,2 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 12,4 %. K meziročnímu růstu přispěla nejvíce odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (růst o 18,4 %), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (růst o 71,8 %) a výroba elektrických zařízení (růst o 10,8 %), uvedl ČSÚ.

„Vizuálně silný růst nových objednávek je v případě července nutno brát s rezervou. Zjevně zde ve výrazné míře pozitivně zapůsobil vyšší počet pracovních dní,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Dodal ale, že červenec zároveň zřejmě přinesl i určité oživení po velmi slabých číslech za letošní červen. 

České dráhy pozastavují nábor lidí, lokomotivy stojí v depu

Nákladní dopravci jsou obvykle mezi prvními, kteří začnou pociťovat zpomalení růstu ekonomiky. Reagují už i České dráhy. České televizi se podařilo získat interní opatření vydané vedením nákladní divize - zastavené nábory zaměstnanců, úsporná opatření, šrotace vozidel.

V ústeckém depu jsou k vidění odstavené lokomotivy, spousta z nich už dokonce čeká na sešrotování. Ještě před rokem přitom jezdily skoro všechny stroje, které mohly.

„…fyzicky zlikvidovat všechny plánované lokomotivy a vozy. Pro rok 2020 vytipovat dalších 50 hnacích vozidel a 2000 nákladních vozů. (…) Zredukovat výdaje na pořízení drobného hmotného majetku, přehodnotit využívání služebních vozidel,“ stojí například v interním dokumentu.

„Už jsou patrné určité dopady recese, o které někteří začínají hovořit. Takže ČD Cargo se snaží připravit jako dobrý hospodář na toto období,“ reagoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Stavebnictví dál roste, ale na loňský rok nedosáhne

Stavební produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Dařilo se především inženýrskému stavitelství, kde produkce stoupla o 8,3 procenta, uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. „To vzhledem k tradičním prázdninovým opravám českých silnic a dálnic není překvapivé. Výstup pozemního stavitelství přidal v červenci 1,9 procenta. Poptávka po rezidenčním bydlení je ale stále velká.“

Ekonomka však dodala, že ještě loni touto dobou rostlo stavebnictví dvojcifernými tempy. Kapacita sektoru je podle ní v současné době vyčerpaná, a tak i přes převis poptávky nad nabídkou není možné výstup zvyšovat. „To je dobře vidět i na cenách stavebních prací, které rostou nejrychleji od roku 1999. V červenci jejich meziroční dynamika dosáhla už necelých čtyř procent,“ dodala. 

Zahraniční obchod si drží formu

Bilance zahraničního obchodu skončila v červenci přebytkem 0,1 miliardy korun. Loni přitom dosáhla schodku 8,2 miliardy korun. Letos se dařilo mimo jiné obchodu s auty.

„Navzdory zpomalující se globální ekonomice a klesající externí poptávce se překvapivě daří exportům automobilů. Ty v červenci meziročně vzrostly o 13,7 miliardy korun a zlepšily tak bilanci zahraničního obchodu o osm miliard,“ uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.

Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé mezinárodní situaci, zdůraznil také hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Uvažme, že v druhém letošním čtvrtletí vykázal tuzemský zahraniční obchod druhý nejlepší kvartální výsledek v celé historii samostatné České republiky, takže letošní výkon zahraničního obchodu fiaskem nebude, byť druhá polovina roku bude obtížnější,“ uvedl ekonom. Dodal, že bilanci zahraničního obchodu napomáhá poměrně slabá dynamika investiční aktivity v ČR, která tlumí dovoz.

Kovanda také zmínil, že z klíčových exportních odbytišť českého vývozu se kvůli nejistotě spjaté s brexitem nedaří vývozu do Británie a kvůli problémům tamní ekonomiky také vývozu do Turecka. „Nadmíru se daří naopak vývozu do Ruska, USA, Japonska a Švýcarska, když ve všech těchto destinacích vykazuje český export výrazný meziroční procentuální nárůst.“

Lepší než očekávaný výsledek zahraničního obchodu plyne zejména z poměrně příznivého vývoje obchodu s automobily. Zde Česko do značné míry odolává nasycování a zpomalování převážné části hlavně evropského automobilového trhu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund

Nepříznivé zprávy opět přišly z Německa

V Německu se v červenci průmyslová výroba nečekaně snížila. Ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 0,6 procenta po červnovém propadu o 1,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil německý statistický úřad. Zpráva je dalším signálem toho, že problémový zpracovatelský sektor by mohl stáhnout největší evropskou ekonomiku ve třetím čtvrtletí do recese.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters už nyní totiž očekávali růst, v průměru o 0,3 procenta. Meziročně se průmyslová výroba propadla o 4,2 procenta.  

„Vývoj předstihových indikátorů a další pokles výroby v Německu ukazuje pro český průmysl na slabost do dalších měsíců,“ uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. V průměru za celý rok letos český průmysl pravděpodobně vykáže jen slabý nárůst kolem jednoho procenta, což je ale s ohledem na pokles výroby v Německu a všeobecné problémy automobilového sektoru úspěch, dodal Brožka.

Česko doplácí na to, že je ještě více než ostatní země Visegrádské čtyřky propojeno s německou ekonomikou, dodal v této souvislosti ekonom Kovanda. Zmínil, že česká situace nyní ostře kontrastuje s vývojem průmyslu v Maďarsku. Průmyslová výroba tam podle pátečních údajů rostla v červenci tempem 8,7 procenta. V Polsku pak měli meziroční růst o 5,8 procenta, také výrazně rychleji než v Česku. Slovensko svá červencová data za průmysl teprve zveřejní příští týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...