Průměrná mzda za druhé čtvrtletí stoupla o jedenáct procent. Ovlivnily ji odměny zdravotníkům

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

„Růst o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

„Mimořádné odměny zdravotníkům, vyplacené ve druhém čtvrtletí, obrovským způsobem nafoukly průměrnou mzdu v celé české ekonomice (…) Je třeba dodat, že se jednalo o jednorázový impuls a již v následném čtvrtletí se tempo nominálních mezd vrátí do intervalu tří až čtyř procent,“ předpokládá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými, s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce. Statistiky v příštích kvartálech tímto zkreslením již ovlivněné nebudou,“ řekl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Nahrávám video
Předseda ČMKOS Josef Středula o zvýšení průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

Na rozdílnou situaci v letošním a loňském roce upozornil i šéf odborářů Josef Středula. „Říkat, že nám z nízké základny vyrostly mzdy o jedenáct procent, to sice tak matematicky je, ale fakticky je situace úplně jiná,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se na růstu projevil také program Antivirus, který zaměstnavatelům postiženým epidemií kompenzoval část nákladů na mzdy.

Nejvyšší je průměrná mzda v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji

V prvním čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o jedno procento. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, se zvedl ve druhém čtvrtletí meziročně o 11,5 procenta na 32 408 korun. U mužů dosáhl 34 461 korun, u žen byl 30 026 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 korun a 63 731 korun.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda 46 163 korun, na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 korunami. V obou těchto regionech byl ale meziroční nárůst nejnižší. Naopak Karlovarský kraj zůstává s průměrem 33 636 korun nadále regionem s nejnižšími výdělky. Těsně následuje Zlínský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o třináct procent na 33 856 korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali statistici v Královéhradeckém kraji, mzda tam ve druhém čtvrtletí stoupla o 14,3 procenta na 37 406 korun.

Vývoj mezd v odvětvích se liší, v peněžnictví nominální mzda klesla

Ve srovnání odvětví byl mzdový vývoj velmi odlišný. V peněžnictví a pojišťovnictví statistici dokonce evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta, a to především v důsledku zmíněných mimořádných odměn. Výrazné zlepšení, o 19,2 procenta, bylo i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.

„Obecně lze říct, že odvětví, která nebyla příliš postižena lockdownem, letos vykázala meziroční růst mezd právě kolem uvedených pěti procent. Od této dynamiky pak existovaly výrazné odchylky na obě strany,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodal, že v dalších čtvrtletích lze čekat růst průměrné mzdy mezi pěti až šesti procenty.

Průměrný růst mezd podle odvětví v 2. čtvrtletí 2021 (meziročně, v %)
Zdroj: ČSÚ

Ve druhé polovině roku lze podle ekonomů očekávat zpomalení růstu

Ekonomové předpokládají, že růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. „Jestliže za letošní první pololetí vzrostla průměrná nominální mzda v české ekonomice meziročně o 7,3 procenta, tak za letošní rok jako celek lze čekat mzdový růst v oblasti 5,5 procenta. V reálném vyjádření, tedy v situaci, kdy bude celoroční inflace mírně nad třemi procenty, by tak průměrný reálný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o 2,3 procenta,“ odhadl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Meziroční tempo bude nižší, bude ale lépe reflektovat cyklické vlivy v ekonomice. Nicméně s pandemií v zádech bude průměrná reálná mzda letos umírněná a dle našeho odhadu pouze mírně překoná jedno procento,“ řekl Vagenknecht. 

Podle ekonomů bude zvyšování mezd ovlivňovat i staronový problém s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka navíc od začátku příštího roku pravděpodobně stoupne minimální mzda. „Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes čtyři procenta,“ upozornil.

„Tam, kde je nedostatek lidí, firmy přidávají,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Výjimku podle něj tvoří pohostinství, kde sice pracovníci chybí, ale mzdy příliš rychle nerostou. Předpokládá, že se platové podmínky pracovníků změní v druhé polovině roku. „Zatím mluvíme o druhém čtvrtletí roku 2021, kdy byly tyto firmy ještě silně postiženy covidem. Jsem přesvědčen, že až budeme mít data za třetí a čtvrté čtvrtletí a celý rok 2021, ukáže se, že i tam budou muset firmy zatraceně moc přidat,“ uvedl Dlouhý.

Šéf Hospodářské komory neočekává, že by se nárůst mezd za celý rok 2021 udržel nad deseti procenty. Upozornil, že přináší zároveň růst výdajů pro firmy, což negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a snižuje investice do inovací. „Růst mezd musí jít ruku v ruce s produktivitou a možnostmi naší ekonomiky a společnosti,“ řekl Dlouhý.

Nahrávám video
Studio ČT24: Prezident Hospodářské komory Dlouhý ke vzrůstu průměrné mzdy v Česku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...