Průměrná hrubá mzda v tuzemsku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v prvním čtvrtletí roku 2024, poté byly hodnoty slabší, v prvním čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 procenta,“ uvedli statistici. Doplnili, že i reálný růst dosáhl nejlepšího výsledku od loňského prvního čtvrtletí, tehdy mzda reálně vzrostla o 5,6 procenta.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl meziročně o 7,2 procenta na 41 115 korun. U mužů dosáhl 44 465 korun, u žen byl 37 935 korun.
Reálná mzda stoupá od loňska
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v tuzemsku vytrvale od začátku roku 2014.
Ve druhém čtvrtletí zaznamenalo nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, kde mzdy stouply o 12,7 procenta, a stavebnictví, kde růst činil jedenáct procent. Naopak nejméně rostly mzdy v těžbě a dobývání a ostatních činnostech, a to o zhruba pět procent.
Nejvyšší mzdy měli ve druhém čtvrtletí zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích – v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na téměř 87 500 korun, a v peněžnictví a pojišťovnictví se zhruba 84 700 korunami. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou kolem 69 600 korun a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 200 korunami.
Naopak nejnižší mzdy zůstaly v ubytování, stravování a pohostinství, kde ta průměrná nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici, dosáhla 29 270 korun. Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou kolem 35 300 korun.
Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů pobírají pracovníci v Praze, a to 62 307 korun, následuje Středočeský kraj s téměř 52 400 korunami a Jihomoravský, kde průměrná mzda přesáhla 48 tisíc. Naopak nejnižší mzdy zůstaly v Karlovarském kraji s průměrem 41 944 korun.
Růst překonal očekávání trhu, uvádějí analytici
Růst mezd ve druhém čtvrtletí výrazně překonal očekávání trhu, vyplývá z vyjádření analytiků. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni.
Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák uvedl, že ze současného růstu mezd těží spíš vysokopříjmoví zaměstnanci. Průměrná mzda totiž rostla rychleji než mediánová, která se zvýšila o 7,2 procenta. „Tento trend trvá až na výjimku, třetí čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší,“ podotkl Novák.
Analytik PwC Dominik Kohut připomněl i přetrvávající mzdové rozdíly mezi regiony. „Dále se rozevírají pomyslné socioekonomické nůžky mezi Prahou a velkými městy a typicky Karlovarským či Zlínským krajem, kde rozdíl v průměrné mzdě často přesahuje částku 20 tisíc korun,“ uvedl.
„Mzdy svým tempem ve druhém čtvrtletí 2025 lehce překvapily ve směru nahoru. V dalších kvartálech možná růst mezd lehce zpomalí vlivem vyšší loňské báze, celoročně ale dosáhne přírůstek reálné mzdy 4,5 procenta, což je stejná hodnota jako loni,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zvyšování mezd se podle analytiků projeví i v hospodářském růstu. „Příznivý vývoj reálné mzdy představuje podporu pro růst spotřeby domácností, růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat a měl by i letos představovat významnou položku růstu české ekonomiky jako celku,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Reálná kupní síla průměrné mzdy v hrubém vyjádření sice aktuálně odpovídá asi druhému čtvrtletí roku 2019, tedy období před dlouhými šesti lety, nicméně nesmíme zapomínat, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy i snížení efektivního zdanění příjmů ze zaměstnání. Pokud bychom se zaměřili na čistou mzdu, pak ta úroveň z roku 2019 již dávno překonala a nejnověji se dostala zhruba na úroveň konce roku 2020, tedy na historický rekord,“ prohlásil hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
