Provozovatelé dronů budou muset své stroje registrovat od července 2020

Od prvního července příštího roku bude nutné evidovat drony v elektronickém systému. Registrace bude obsahovat základní údaje o provozovateli a o technických parametrech stroje. Pokud policie chytí neevidovaný dron, bude majiteli hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Nová legislativa stanoví i minimální věk pilota: 16 let.

Komerčně využívané stroje se musí registrovat už dnes. Ty amatérské – kterých je nyní v  Česku přes sto tisíc – přísnější kontrola teprve čeká. Další tisícovka je těch profesionálních, které pomáhají třeba i hasičům nebo policii. 

Ani registrované drony nesmí do bezletových zón. Například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren nebo továren, které vyrábí výbušniny. V Česku je takových oblastí 13.

„Každý ten prostor má obecně dané podmínky, za jakých se tam létat smí, případně je na to zvláštní povolení,“ uvedl již dříve mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. 

Ochrana před drony bude sílit

Na ochranu zón se začínají stavět takzvané geofencingy – virtuální ploty. „Pokud uživatelé vlétnou do prostoru, který jim nepatří, tak dostanou informaci: Tady se dostáváte do míst, kde nemáte letět, anebo je jim rovnou vstup přímo fyzicky zamezen,“ uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas. 

V takové případě dojde k přerušení spojení mezi strojem a pilotem. Vedle toho se budou drony likvidovat i mechanicky, například pomocí sítí.

Zakázané oblasti se mají nejen lépe hlídat, ale i rozšiřovat. Podle expertů to potvrzují i útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z minulého týdne. 

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se chystá vládu do konce letošního roku seznámit s novinkami v regulaci dronů. Dočasné bezletové zóny navíc mohou vyhlásit i obce. Například v době konání hudebních festivalů.

  • Základní pravidla obsahuje Doplněk X leteckého předpisu L2. Mezi hlavní omezení patří možnost létat pouze ve vymezeném vzdušném prostoru – v zásadě do 300 metrů nad zemí.
  • Některé lokality ale mají výraznější omezení – to platí třeba pro letiště a jejich okolí, kde se musí drony zcela vyhnout ochrannému pásmu. Mimo ochranné pásmo, ale stále v rámci takzvané zóny CTR (řízený okrsek) i ATZ (letištní provozní zóna) smí stroj s hmotností do 0,91 kilogramu létat jen do výšky 100 metrů nad zemí. Další varianty upravuje letecký předpis, zahrnuje to například zvláštní povolení nebo koordinaci s letištní informační službou.
  • S dronem se obecně nesmí létat v ochranných pásmech stanovených příslušnými právními předpisy (s výjimkou, kdy tak povolí Úřad pro civilní letectví na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby) podél nadzemních dopravních staveb, tras nadzemních inženýrských sítí, tras nadzemních telekomunikačních sítí, uvnitř zvláště chráněných území, v okolí vodních zdrojů a objektů důležitých pro obranu státu. S dronem člověk nezaletí nad Pražský hrad, památky a novela zákona o ochraně přírody a krajiny zakázala létání také v národních parcích a přírodních rezervacích. Omezení ukazuje také mapa pro předletovou přípravu.
  • Během letu musí mít člověk svůj stroj neustále na očích, nelze tedy létat za tmy a nelze se orientovat například pouze pomocí kamer připevněných na dronu.
  • Další pravidla, která musí provozovatel dronu respektovat, pak závisí na váze stroje, s nímž létá. Například u dronů těžších než sedm kilogramů se musí místo vzletu a přistání nacházet ve vzdálenosti minimálně 50 metrů horizontálně od lidí. Během letu se nesmí přiblížit k osobě nebo budově na vzdálenost menší než 100 metrů a k hustě osídlenému prostoru pak dokonce na 150 metrů. U menších strojů do sedmi kilogramů musí být vzdálenost „bezpečná“.
  • U těchto nejmenších strojů, které majitel používá rekreačně nebo sportovně, není také potřeba povolení k létání ani není nutné dron zaevidovat. Pokud jej však využívá k výdělečné, experimentální nebo výzkumné činnosti, případně jde o stroje vážící přes 25 kilogramů, tak je nutné povolení i evidence. Drony těžší než sedm kilogramů a ty, které jsou lehčí, ale používají se třeba ke komerční činnosti, musejí být vybaveny také ID štítkem.
  • Zdroj: ČT24, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 37 mminutami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026
Načítání...