Prohlášení o investicích nestačí, nemůžeme udržovat pracovní místa v klinické smrti, kritizuje Pilný

Nahrávám video

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy vyzvali vládu, aby podpořila investice, které se musí stát základem nastartování české ekonomiky. Viceprezident svazu Radek Špicar v pořadu Události, komentáře upozornil, že řada firem se bojí investovat, budou ale muset svůj postoj rychle přehodnotit, pokud chtějí uspět. Podle bývalého ministra financí Ivana Pilného (ANO) ale nestačí prohlášení, nýbrž jsou potřeba konkrétní kroky, které podpoří konkurenceschopnost. „Nemůžeme udržovat v klinické smrti pracovní místa, která neexistují,“ prohlásil v debatě.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ve středu vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Takzvané desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky také předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), uvedl po jednání prezident svazu Jaroslav Hanák.

Ten zdůraznil, že klíčem k úspěchu budou investice. „Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude investovat, prohraje,“ zdůraznil Hanák.

Šetřit nestačí, říká Špicar

Viceprezident svazu Špicar upozornil, že některé firmy se bojí investovat. „Máme pocit z několika průzkumů, které jsme v posledních týdnech provedli, že spíše osekávají náklady, šetří, využívají moratoria na splácení půjček, bojí se brát si úvěry a doufají, že takhle několik měsíců vydrží,“ informoval.

„Nicméně se také ukazuje, že tím největším problémem, který v tuhle chvíli trápí přes osmdesát procent velkých průmyslových podniků, je nedostatek zakázek. To naznačuje, že šetřící strategie nebude asi tou nejlepší strategií do příštích několika měsíců. To znamená, že firmy budou muset tohle svoje chování podle mého názoru v brzké době přehodnotit,“ doplnil.

Situace je ale odlišná v různých odvětvích, domnívá se předseda Asociace nanotechnologického průmyslu a člen občanského sdružení KoroNerv 20 Jiří Kůs. „My jsme na opačné straně. Nanotechnologické firmy, zejména ty, které vyrábějí nanovlákno nebo nanomembrány, prošly během pandemie obrovskou mobilizací,“ upozornil.

„Ruku v ruce s tím, že se zvedla poptávka po nanovlákenných rouškách, respirátorech a ochranných pomůckách, tak došlo k masivnímu investování, opravdu v desítkách milionů korun, jak u výrobců membrány, tak u firem, které z toho vyrábějí finální produkty. Takže nevím, jestli jsme bílá vrána, ale v našem sektoru to vypadá takhle,“ popisuje Kůs.

Jedna věc jsou prohlášení, druhá věc je realita, varuje Pilný

Bývalý ministr financí a pražský zastupitel Ivan Pilný zdůraznil, že je třeba přejít od proklamací ke konkrétním krokům. „Já jsem malinko alergický na to, jak se z té krize proinvestujeme,“ podotkl. Předloženému desateru Svazu průmyslu a obchodu pro restart ekonomiky a obnovu dlouhodobého růstu chybí reálné předpoklady, tvrdí. Vláda podle něj ve skutečnosti přesunuje peníze určené na udržení konkurenceschopnosti například na programy podporující zaměstnanost.

„Jedna věc jsou nějaké záměry a prohlášení, druhá věc je realita a ta je úplně jiná,“ pokračuje Pilný. Finance ze schváleného schodku rozpočtu v rekordní výši 500 miliard korun i z fondů Evropské unie musí být podle něj využity právě na konkurenceschopnost.

„Jde o to, jakým způsobem se budou ty peníze využívat. Nemůžeme udržovat v klinické smrti pracovní místa, která neexistují,“ říká Pilný. Nelze podle něj dotovat pracovní místa, která nemají budoucnost. Smysl má podle něj taková verze takzvaného kurzarbeitu, která podpoří zkrácené pracovní úvazky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...