Příští týden se ukáže, zda budou protesty zemědělců pokračovat, řekl Pýcha. Prouza pro ně nevidí věcný důvod

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Martin Pýcha a Tomáš Prouza diskutovali v OVM o zemědělství
Zdroj: ČT24

Nespokojení zemědělci protestovali v Praze třikrát během krátké doby. Příští týden by se pak mělo po jednáních s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) rozhodnout, zda budou v protestech dál pokračovat, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza se domnívá, že pro protesty není žádný věcný důvod a jde o nátlakovou politiku.

„Když se (s ministrem) nedohodneme, tak budou další protesty, to je velmi pravděpodobné,“ řekl Pýcha s tím, že čtvrteční protest pořádalo šest organizací. Upozornil například na krácení národních podpor pro zemědělce z pěti na dvě a půl miliardy korun i krácení dalších prostředků. Dodal, že zemědělci by se radši věnovali jarním pracím, ale když se nenajde shoda, tak budou v protestech pokračovat.

Zmínil rovněž negativní vliv nízkých cen komodit, vysoké inflace, či dopad společné evropské zemědělské a enviromentální politiky.

Dodal, že podle průzkumu, který Zemědělský svaz udělal, skončilo loni 29 procent zemědělců ve ztrátě a další to očekávají za letošní rok, protože nízké ceny komodit pokračují.

Požadavky zemědělců
Zdroj: ČT24

Prouza naopak pro protesty zemědělců nevidí žádný věcný důvod. „Je to nátlaková politika, snaha dostat další prémii.“

Za smysluplnější by považoval diskusi o podpoře českého venkova, což by se netýkalo jen zemědělství, ale například i drobných průmyslových služeb.

Protesty českých zemědělců zapadají do protestů zemědělců v mnoha zemích Evropy. Odehrávají se zejména proti klimatické politice Evropské unie či dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny.

Zemědělci si stěžují, že přísná pravidla a dodatečná byrokratická zátěž mají negativní dopady na jejich živobytí. Rovněž požadují, aby dovozy, například levného obilí z Ukrajiny, nebyly nekontrolované.

Do Evropské unie míří obilí z Ruska

Prouza v diskusním pořadu vyčetl Pýchovi, že ve svých veřejných a mediálních vystoupeních často zmiňuje právě ukrajinské obilí, a nikoliv například dovoz ruského obilí.

Pýcha se proti tomu ohradil s tím, že to byl právě jeho svaz, který upozornil ministra na ruský dovoz do EU. Informovali jej o tom kolegové z pobaltských zemí. „Vůbec jsme to netušili, protože ruské obilí nejde do Česka, ale do Pobaltí, Španělska, Itálie, Portugalska a dalších států.“

Zároveň se podivil nad tím, že je možné dovážet ruské obilí do Evropské unie. „Vůbec nechápeme, že v Evropské unii je ruské obilí, to nám přijde naprosto šílené. Běloruské obilí také,“ uvedl Pýcha.

Vysvětlil, že ukrajinské obilí často zmiňuje, protože má největší podíl na dovozech. Čeští zemědělci tak přicházejí o exportní trhy. „Máme sami velké zásoby obilí, potřebujeme ho vyvézt,“ řekl s tím, že Češi přicházejí o trhy například v Polsku, Německu či Rakousku. Naopak se sem nyní obilí dováží. „Dovážíme možná i ukrajinské obilí, které se dnes jmenuje polské.“

Pýcha dodal, že dvanáct procent evropské produkce se doveze jen z Ukrajiny. Nejen čeští zemědělci proto prosazují u tohoto dovozu zavedení kaucí. Evropská komise by pomohla Ukrajincům uhradit náklady s transportem jejich produkce přes Evropu do evropských přístavů. V okamžiku, kdy bude produkce naloděna na loď směrem z Evropy, tak by se jim kauce vrátila.

Ceny cukru pod dohledem antimonopolního úřadu

Prouza uvedl, že prioritou Česka by nemělo být, aby nějaká skupina výrazně vydělávala na omezeném trhu, ale na tom, aby tu bylo levnější jídlo.

Moderátor pořadu Václav Moravec však upozornil na únorovou zprávu antimonopolního úřadu. „Vyšetřovatelé Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při mapování výroby a trhu s cukrem zjistili podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích. Provedli proto čtyři místní šetření, získané materiály teprve vyhodnocují,“ řekl tehdy podle agentury ČTK místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.

Prouza k tomu uvedl, že zkoumání bude ještě dál pokračovat a že když přestal být v obchodech dřívější zájem o cukr, tak obchodní řetězce převedly zápornou marži na jiné produkty, které měly přitáhnout kupující do obchodů.

Dodal, že antimonopolní úřad by se měl spíše podívat na velké dominantní dodavatele. Konkrétně zmínil mléko, kde jsou podle něj dva, cukrovinky s jedním či kuřecí maso se dvěma. Úřad by se měl prý také podívat na cenotvorbu například u pšenice, kde cena klesá, zatímco cena dodavatelské mouky stagnuje.

Prouza se také domnívá, že dotace jsou u nás „provozní, projídané“ a nejdou do investiční podpory. „Ještě nikdy jsem neviděl dotační titul, který by vedl ke zlevnění potravin.“ A odvolal se na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pýcha naopak reagoval, že každá dotace do zemědělství zlevňuje cenu potravin a bez nich by byli zemědělci ztrátoví. „Pokud bychom zrušili dotace v ČR a potom sem pustili obilí z Ukrajiny a podobně, tak by to znamenalo konec českého zemědělství,“ doplnil. Zmínil také, že Evropská komise bude nyní sledovat ve speciálním režimu dovoz vajec, kuřecího masa a cukru z Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...