Příprava nového jaderného bloku v Dukovanech má zpoždění až pět let, varuje Drábová

Plánovaný nový blok jaderné elektrárny Dukovany bude reálně připraven ke spuštění nejdřív mezi lety 2038 až 2040. Proti původním plánům má příprava při zachování současné legislativy zhruba tří až pětiletý skluz. V rozhovoru pro agenturu ČTK to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

„Pan ministr (průmyslu a obchodu Karel) Havlíček (za ANO) pořád ještě říká, že se dá stihnout rok 2035. Dá. Ale v takovém případě se to skutečně musí stát prioritou nejen na papíře a ve vzletných projevech, ale prioritou, kde se budou dít konkrétní kroky,“ uvedla Drábová.

Právě kolem roku 2035 má podle dřívějších informací skončit životnost dosavadních dukovanských bloků, ČEZ ale uvažuje o prodloužení tohoto termínu.

Finální rozhodnutí, zda nový blok začít stavět, padne podle Drábové kolem roku 2025. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že výběrové řízení na dodavatele bloku by mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. „Pokud to tak bude, bude to dobře. Do té doby je všechno pouze deklaratorní,“ uvedla šéfka SÚJB.

Pomohou malé jaderné reaktory?

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letos za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v ČR jaderné zdroje menšího výkonu. ČEZ a americká firma NuScale tento týden oznámily, že budou malé modulární jaderné reaktory společně rozvíjet. Podle Drábové se zdroje tohoto typu mohou objevit na trhu kolem roku 2040.

„Tyto věci bych sledovala, tak jako jsme vždycky vývoj v jaderné oblasti sledovali a podíleli se na něm. Ale že bych k tomu upínala nějaká přehnaná očekávání, že tady bude za deset let projekt, který bude možné postavit, to ne,“ uvedla. „Z mého pohledu je realistická spíše představa, že postavíme ještě jeden standardní blok a těmito zařízeními ho do budoucna doplníme,“ dodala.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Dozor nad jadernou bezpečností

SÚJB hospodaří podle Drábové s ročním rozpočtem asi 400 milionů korun a má přes 200 zaměstnanců. Dozor nad jadernou bezpečností představuje zhruba třetinu práce úřadu, zbytek tvoří mimo jiné kontroly dalších zařízení, která ionizující záření využívají, uvedla. Doplnila, že jich je na 10 tisíc, například se jedná o všechny nemocnice, které mají rentgen.

K velkým změnám v činnosti úřadu podle ní během let moc nedochází. „Vyvíjejí se přístupy, vyvíjejí se metody. Ale, že by tam docházelo k nějakým revolucím, to určitě ne,“ řekla.

Letos je to 100 let od založení Státního ústavu radiologického, předchůdce dnešního Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO), jehož je SÚJB zřizovatelem. V listopadu pak uplyne 20 let od zvolení Drábové do funkce.

Drábová: Do politiky už ne

Osmapadesátiletá Drábová vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde dokončila také doktorské studium. Profesně se orientovala na ionizující záření. Mezi lety 1996 až 1999 byla ředitelkou SÚRO.

Od roku 2010 je místostarostkou Pyšel na Benešovsku. V letech 2016 až 2017 byla zastupitelkou Středočeského kraje za hnutí Starostové a nezávislí. Možnou kandidaturu do Senátu nebo na prezidentku striktně vylučuje. „Moje politická kariéra skončila,“ dodala s úsměvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 21 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...