Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.

Celkem bylo na konci ledna u VZP přihlášeno 334 tisíc pojištěnců se statusem dočasné ochrany z Ukrajiny. Z nich 138 tisíc bylo takzvaných státních pojištěnců, tedy dětí, žen pečujících o malé děti nebo seniorů, za které pojistné platí stát. Měsíčně to loni bylo 2127 korun. Další desítky tisíc uprchlíků byly podle dřívějších informací Svazu zdravotních pojišťoven registrovány u ostatních šesti pojišťoven.

„V loňském roce čerpali Ukrajinci s dočasnou ochranou registrovaní u VZP zdravotní péči v souhrnné výši 4,16 miliardy korun,“ uvedla Plívová. Pojišťovně odvedli 5,5 miliardy korun na odvodech a další čtyři miliardy korun poslal za státní pojištěnce stát. Podnikatelé měsíčně platili loni 3143 korun, lidé bez příjmů minimálně 2808 korun. U zaměstnanců se částka odvíjí od výše odměny, tvoří 13,5 procenta z hrubé mzdy.

Počet uprchlíků registrovaných v Česku ke zdravotnímu pojištění klesl. Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru 2023, jich bylo registrováno ke zdravotnímu pojištění asi 422 tisíc, z nich 365 tisíc evidovala VZP a dalších 57 tisíc menší zdravotní pojišťovny.

Vojtěch chce pomoci ostatním pojišťovnám

Náklady vynaložené na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky jsou dlouhodobě nižší než příjmy pojišťoven za jejich pojištění, proto ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl přerozdělení 7,9 miliardy korun od VZP k ostatním pojišťovnám.

Částka vychází z rozdílu jejich příjmů od února 2022 do loňského října. Podle důvodové zprávy k Vojtěchovu materiálu pojišťovny inkasovaly 26,17 miliardy korun a vydaly 13,03 miliardy. Ze zbývajících 13,14 miliardy korun zůstalo 10,5 miliardy VZP. Příjmy ostatních šesti pojišťoven byly 2,63 miliardy korun. Oborové zdravotní pojišťovně zůstalo 1,3 miliardy, České průmyslové zdravotní pojišťovně 800 milionů, pojišťovně RBP 347 milionů, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra 117 milionů, Vojenské zdravotní pojišťovně 27 milionů a Zaměstnanecké pojišťovně Škoda tři miliony korun.

Změna má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění, který hospodaří poslední tři roky v deficitu a čerpá z předchozích rezerv. Návrh podpořila vláda a nyní ho projednává sněmovna.

„Jde o rozdíl o příjmy za ukrajinské uprchlíky, kteří byli pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. U VZP byl profit výrazně vyšší než u ostatních (pojišťoven),“ řekl k návrhu při projednávání na zdravotním výboru ve sněmovně Vojtěch. V letošním roce budou pojišťovny hospodařit s téměř 563 miliardami korun, mezi příjmy a výdaji bude podle ministra deficit patnáct miliard.

Opozice žádala v debatě na sněmovním zdravotním výboru minulý týden místo převodu peněz těm, kteří hůř hospodaří, systémové změny ve fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny hospodaří podle poslanců špatně dlouhodobě. Podle ministra to v brzké době pocítí jejich managementy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...