Pražská burza stoupla nad 900 bodů, nejvýše od počátku března. Rostly i další akciové trhy

Pražská burza v úterý posílila o více než dvě procenta. Index PX se tak poprvé od 10. března dostal nad 900 bodů, když zavřel na hodnotě 901,15 bodu. K růstu mu pomohly především akcie bank, nejvýrazněji si polepšila Erste Bank. Ve ztrátě skončily pouze dva z hlavních titulů. Příznivý den pro akcie zažily v úterý Asie, Evropa i Spojené státy.

Pražská burza i v úterý těžila z pozitivního zahraničního sentimentu. „Tahounem růstu v Evropě se stal finanční sektor, což se promítlo i na našem trhu,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek. Cenné papíry Erste Bank zhodnotily o 6,76 procenta na 527,40 koruny. Komerční banka rostla o rovné dvě procenta na 511 korun a Moneta Money Bank si polepšila o 0,81 procenta na 49,90 Kč. Akcie pojišťovny VIG pak zdražily o 2,4 procenta na 512 korun.

Dařilo se i titulům z jiných oborů. Například technologická společnost Avast přidala více než 3,5 procenta na 158,50 Kč. Likérka Stock zavřela silnější o více než dvě procenta na 72 korunách.

V červeném skončily pouze akcie elektrárenské společnosti ČEZ a tabákové společnosti Philip Morris ČR. ČEZ odepsal 0,41 procenta na 482 korun, Philip Morris 0,44 procenta na 13 520 korun.

Index PX letos zažívá turbulentní vývoj kvůli pandemii koronaviru. V lednu dosáhl svého letošního maxima, když se pohyboval výrazně nad hranicí 1100 bodů. Ještě 4. března byl nad tisíci body, potom se ale v průběhu dvou týdnů propadl až pod 700 bodů. 

Vzestup akcií v Asii, pomáhá jim otevírání ekonomik

Muž v budově Šanghajské burzy
Zdroj: Reuters/Aly Song

Akcie na asijských trzích v úterý posílily. Investoři věnují menší pozornost napětí mezi Čínou a Spojenými státy a místo toho se více soustředí na to, jak se znovu otevírají ekonomiky, zasažené pandemií nemoci covid-19. K růstu asijských akciových trhů přispěl i slib čínské centrální banky, že posílí podpůrná opatření a bude pokračovat ve snižovaní úroků.

Nejvýrazněji zpevnil hlavní index tokijské burzy Nikkei 225, který si připsal 2,55 procenta a uzavřel na 21 271,17 bodu. Jde o nejvyšší hodnotu od začátku března. Podle analytiků k tomu patrně přispělo to, že v Japonsku v pondělí skočil nouzový stav. Na akciovém trhu posílila všechna průmyslová odvětví, zejména letecká a pozemní doprava.

Napětí mezi USA a Čínou zůstává jen v pozadí

Méně výrazně posílily akcie na čínských trzích. Jejich hlavní index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,13 procenta na 3872,77 bodu. Hlavní ukazatel cenového vývoje na burze v Hongkongu, index Hang Seng, pak vzrostl o 1,88 procenta na 23 384,66 bodu. Nejvýraznější zisky vykázaly akcie firem z odvětví informačních technologií a nemovitostí.

Index MSCI, který sleduje vývoj akcií v oblasti Asie a Tichomoří bez Japonska, zpevnil o 0,91 procenta na 146,09 bodu. „Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nadále vře na pozadí, ale zdá se, že investoři se více zajímají o vyhlídky na znovuotevření ekonomik po celém světě,“ řekl podle agentury Reuters analytik z australské banky NAB Rodrigo Catril.

Indexy stouply v Evropě i v USA

Přední evropské akciové indexy uzavřely den v plusu většinou přes jedno procento. Například britský index FTSE 100 přidal 1,24 procenta, německý DAX procento a francouzský CAC 40 vzrostl o 1,46 procenta. Panevropský Stoxx 600 skončil výše 1,08 procenta.. 

Hlavní americké akciové indexy také uzavřely v zisku, byť velmi rozdílně. Dow Jones, který zahrnuje třicet předních společností, stoupl o 2,17 procenta a širší S&P 500 o 1,23 procenta. Naopak technologický Nasdaq přidal pouze 0,17 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...