Pražská burza je nejníže za tři roky. Padají evropské i americké akcie

Pražská burza se v pátek propadla na nejslabší úroveň za zhruba tři roky. Index PX klesl o 2,80 procenta na 962,89 bodu. Nižší byl naposledy na konci února roku 2017. Oslabily téměř všechny hlavní emise pražské burzy. Propadem uzavřely den také evropské akciové indexy (většinou přes tři procenta). Americké akcie nakonec zavřely ve výrazně menších ztrátách než se přes den občas pohybovaly.

V Praze v pátek nejvýrazněji zlevnily akcie bankovní skupiny Erste, které odepsaly více než pět procent a spadly na nejnižší cenu od srpna 2016. Za týden klesl index PX o 1,5 procenta.  

Pražská burza zaznamenala v posledních dvou týdnech několik výrazných oslabení. Už koncem minulého týdne se dostala na nejslabší úroveň od června roku 2017. Poté sice index PX začátkem tohoto týdne dvakrát posílil, ale další ztráty toto posílení zcela smazaly. Podle analytiků oslabují akciové trhy po celém světě kvůli obavám z dopadů šíření nového koronaviru.

Evropské burzy ve znamení poklesu

Evropské akcie se v pátek kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index Stoxx 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters. Britský FTSE 100 ztratil 3,62 procenta, německý DAX 3,37 % a francouzský CAC 40 pak 4,14 %.

Na poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely ropné a plynárenské společnosti. Ty se dostaly pod tlak kvůli propadu cen ropy, za kterým stál krach rozhovorů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců o rozsáhlejším snížení těžby.

Americký index Dow Jones zavřel obchodování v poklesu 0,98 procenta, S&P 500 ztratil 1,71 % a Nasdaq pak 1,87 %. Přitom přes den se ztráty pohybovaly i přes tři procenta. 

Těžké akciové týdny

Akcie na vyspělých trzích po celém světě zažívají propad zejména v posledních dvou týdnech – po výrazném rozšíření koronaviru v Itálii. 

Například ve Spojených státech akcie zažily minulý týden největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se prohloubil kvůli obavám, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi. Za celý minulý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Ztráty zaznamenaly indexy i za celý měsíc. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.

Tento týden pak americké burzy procházely výraznými výkyvy jak na houpačce – v pondělí prudce nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru. Trend narušily až čtvrtek a pátek, kdy došlo k propadům. Většinou šlo o více než tříprocentní ztráty či zisky během jediného dne.

Jen krátkodechý pozitivní účinek mělo úterní rozhodnutí americké centrální banky snížit základní sazbu o půl procenta, o den později pak podobný krok udělala kanadská centrální banka. Finanční výpomoc chudším a rozvíjejícím se státům přislíbily Mezinárodní měnový fond i Světová banka. 

Hlavní evropské indexy pak tento týden většinou ztrácely méně, ale zato pravidelně. Každý den více než jedno procento.  Výjimkou je pátek, kdy se ztráty zvýšily výrazně přes tři procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...