Praha přidá 46 milionů korun do fondu na podporu podnikatelů

Magistrát hlavního města přidá 46 milionů korun do svého záručního fondu COVID Praha na podporu podnikatelů postižených opatřeními proti koronaviru. Celková částka vložená do fondu tak je 646 milionů. O navýšení rozhodli radní. Praha vytvořila program poté, kdy nebylo možné, aby se místní podnikatelé hlásili do vládního programu COVID II. Záruky pro město vyřizovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Původně vložených 600 milionů zaručí podnikatelům úvěry za 1,4 miliardy. ČMZRB nyní dokončuje rozdělování částky. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pátek sdělil, že proti předpokladům bude možné zaručit úvěry až za 1,55 miliardy a podpořit tak více žadatelů.

Peníze na navýšení částky vezme město, stejně jako dříve, z evropských peněz původně určených na dotace v oblasti inovací. Praha nemůže pro podobné účely použít peníze z rozpočtu města.

COVID Praha pražský magistrát schválil v dubnu v reakci na koronavirovou krizi a fakt, že pražští podnikatelé nemohli žádat o půjčky z prvních dvou státních programů. Program hlavního města měl stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé žádali o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha za půjčky ručí do 80 procent. Program se vztahoval na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.

Živnostníci a firmy podle statistiky České národní banky (ČNB) čerpali ze záručních programů COVID II, III a Praha k 26. červnu zhruba deset miliard korun. ČMZRB do 29. června schválila v těchto programech žádosti za 15,3 miliardy korun. 

Praha sníží běžné výdaje rozpočtu o 613,5 milionu korun

Pražský magistrát zároveň sníží běžné výdaje v letošním rozpočtu o 613,5 milionu korun, o nejvyšší částky přijdou magistrátní odbory hospodaření s majetkem a dopravy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Důvodem jsou právě výpadky financí související s pandemií covid-19.

V letošním schváleném rozpočtu má Praha stanovenu výši běžných výdajů 64,8 miliardy korun. Vedení města očekává kvůli pandemii propad 12 až 15 miliard korun.

Magistrátnímu odboru hospodaření s majetkem ubude 225 milionů korun na správu a údržbu komunikací. Dalších 18,7 milionu korun odbor nebude moci použít na nízkouhlíkové řešení logistiky svozu odpadů na Praze 1. Odbor hospodaření majetku přijde o 100 milionů korun a o několik desítek milionů přijde odbor služeb.

Vedení města ubere zhruba 37,4 milionu také odboru rozpočtu. Odbor kultury a cestovního ruchu přijde o 21,8 milionu, z čehož tři miliony tvoří provozní výdaje na oddělení zastoupení Prahy v Bruselu. O tři desítky milionů bude snížen rozpočet odboru informatických aplikací.

Jak to bude s investicemi, není zatím jasné

Zda bude město šetřit také v investičních výdajích, není jasné. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v neděli v televizní diskusi řekl, že o tom bude vedení Prahy jednat v září. Europoslanec a předseda koaličních zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil řekl, že zastupitelský klub Spojených sil případné škrty v investicích odmítá a nepodpoří je.

Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...