Praha přidá 46 milionů korun do fondu na podporu podnikatelů

Magistrát hlavního města přidá 46 milionů korun do svého záručního fondu COVID Praha na podporu podnikatelů postižených opatřeními proti koronaviru. Celková částka vložená do fondu tak je 646 milionů. O navýšení rozhodli radní. Praha vytvořila program poté, kdy nebylo možné, aby se místní podnikatelé hlásili do vládního programu COVID II. Záruky pro město vyřizovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Původně vložených 600 milionů zaručí podnikatelům úvěry za 1,4 miliardy. ČMZRB nyní dokončuje rozdělování částky. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pátek sdělil, že proti předpokladům bude možné zaručit úvěry až za 1,55 miliardy a podpořit tak více žadatelů.

Peníze na navýšení částky vezme město, stejně jako dříve, z evropských peněz původně určených na dotace v oblasti inovací. Praha nemůže pro podobné účely použít peníze z rozpočtu města.

COVID Praha pražský magistrát schválil v dubnu v reakci na koronavirovou krizi a fakt, že pražští podnikatelé nemohli žádat o půjčky z prvních dvou státních programů. Program hlavního města měl stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé žádali o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha za půjčky ručí do 80 procent. Program se vztahoval na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.

Živnostníci a firmy podle statistiky České národní banky (ČNB) čerpali ze záručních programů COVID II, III a Praha k 26. červnu zhruba deset miliard korun. ČMZRB do 29. června schválila v těchto programech žádosti za 15,3 miliardy korun. 

Praha sníží běžné výdaje rozpočtu o 613,5 milionu korun

Pražský magistrát zároveň sníží běžné výdaje v letošním rozpočtu o 613,5 milionu korun, o nejvyšší částky přijdou magistrátní odbory hospodaření s majetkem a dopravy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Důvodem jsou právě výpadky financí související s pandemií covid-19.

V letošním schváleném rozpočtu má Praha stanovenu výši běžných výdajů 64,8 miliardy korun. Vedení města očekává kvůli pandemii propad 12 až 15 miliard korun.

Magistrátnímu odboru hospodaření s majetkem ubude 225 milionů korun na správu a údržbu komunikací. Dalších 18,7 milionu korun odbor nebude moci použít na nízkouhlíkové řešení logistiky svozu odpadů na Praze 1. Odbor hospodaření majetku přijde o 100 milionů korun a o několik desítek milionů přijde odbor služeb.

Vedení města ubere zhruba 37,4 milionu také odboru rozpočtu. Odbor kultury a cestovního ruchu přijde o 21,8 milionu, z čehož tři miliony tvoří provozní výdaje na oddělení zastoupení Prahy v Bruselu. O tři desítky milionů bude snížen rozpočet odboru informatických aplikací.

Jak to bude s investicemi, není zatím jasné

Zda bude město šetřit také v investičních výdajích, není jasné. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v neděli v televizní diskusi řekl, že o tom bude vedení Prahy jednat v září. Europoslanec a předseda koaličních zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil řekl, že zastupitelský klub Spojených sil případné škrty v investicích odmítá a nepodpoří je.

Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...