Pracujte tvrději, chtějí po zaměstnancích američtí šéfové. Netuší, proč produktivita práce klesla

Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.

Uvedený propad je záhadou, protože když si pandemie covidu-19 vynutila ze dne na den přechod na práci na dálku, produktivita stoupla na nejvyšší úroveň za desítky let. To vedlo některé ekonomy k domněnce, že by pandemie mohla spustit dlouhodobější růst. Propad ale přichází v době, kdy zejména u mladších zaměstnanců začíná převažovat názor, že není nutné dělat víc, než co se od nich očekává.

Produktivita je vysoká ve zpracovatelském průmyslu, ale klesá jinde v soukromém sektoru, shrnul profesor ekonomie na Dartmouth College Diego Comin. Poznamenal, že je obtížné měřit produktivitu u „znalostních“ pracovníků, jejichž přínos není snadno měřitelný. „Údaje se v posledních čtvrtletích velmi liší v mnoha různých směrech. Je těžké vytvořit nějaký souvislý příběh,“ připouští.

Ředitelé technologických firem, jako jsou Sundar Pichai z Googlu a Mark Zuckerberg z Meta Platforms, slíbili zvýšit produktivitu. Ukazují na slabý výkon a žádají zaměstnance, aby toho dělali více. Šéf Microsoftu Satya Nadella přiblížil, že jeho firma vytvořila termín paranoia produktivity, který popisuje obavy zaměstnavatelů, zda jejich zaměstnanci pracují dostatečně tvrdě.

Více hodin, méně práce

Podle odborníků jsou vedoucí pracovníci pod zvýšeným tlakem na zvyšování výkonnosti zaměstnanců. Mnoho zaměstnavatelů začalo používat software ke sledování aktivity zaměstnanců. Nadella však varuje, že tato technologie může mít škodlivý vliv na důvěru a angažovanost zaměstnanců.

Když se produktivita snižuje, ekonomika zpomaluje. Pokles je pro ekonomy a zaměstnavatele znepokojivý zvláště v době, kdy americké ekonomice hrozí recese. Objevuje se v době, kdy zaměstnavatelé mají problém najít zaměstnance a v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti kanceláří. Vyhoření je vysoké, angažovanost nízká, lidé pracují více hodin, ale udělají toho méně.

Nikdo neví, a ještě nějakou dobu nebude vědět, co je příčinou poklesu produktivity, řekl ekonom a bývalý americký ministr financí Lawrence Summers. Mohlo by to ale souviset s tím, že mnoho zaměstnanců pracovalo v letech 2020 a 2021 neudržitelně tvrdě a někteří teď své úsilí snižují. Je zde podle něj vysoce výkonná pracovní síla, která z části přešla k tomu, že vytváří jen to, co se od ní čeká, což pravděpodobně snižuje produktivitu.

Vyhoření a přepracování

Existuje však mnoho teorií, proč se produktivita snížila. Jedna z nich souvisí s napjatou situací na trhu práce. Zaměstnanci získali v době nedostatku pracovní síly značný vliv a mnozí jej využili k tomu, že zmírnili pracovní nasazení. Firmy také často přicházejí o vysoce výkonné pracovníky, kteří si nacházejí práci s vyšším platem a vyšší flexibilitou. Nahradit je pak je obtížné a zaškolení nových zaměstnanců je nákladné a časově náročné.

Další teorií je, že v útlumu produktivity jsou všichni pracovníci. Ekonomka firmy ZipRecruiter Sinem Buberová upozornila, že od začátku pandemie se u řady zaměstnanců přerušila vazba mezi tvrdou prací a odměnou. To způsobilo omezení ambicí. Pracovníci se také zřejmě setkávají s větší shovívavostí při produkci menšího množství zboží a služeb, protože je příliš těžké je nahradit.

Zmínek o vyhoření je v hodnocení zaměstnanců na kariérním webu Glassdoor ve srovnání s údaji z roku 2019 asi o 42 procent více, popisuje ekonom Aaron Terrazas. Zmínek o přepracování je o 12 procent více. Lze proto podle něj očekávat, že si to vybere daň u produktivity.

Návrat před pandemii

Letošní pokles produktivity přišel po silném roce 2021. V první polovině loňského roku produktivita stoupla o 4,3 procenta, což bylo jedno z nejvyšších temp za poslední roky. V následujícím čtvrtletí tempo růstu zpomalilo na 2,3 procenta, stále však bylo dvakrát vyšší, než země zažila po finanční krizi v letech 2007 a 2008.

Velkou část tohoto růstu pravděpodobně ovlivnila recese v době koronaviru, řekl ekonom Kenanova institutu soukromého podnikání Gerald Cohen. Vzhledem k tomu, že jako první jsou obvykle propouštěni zaměstnanci s nízkou výkonností, vzrostl výkon zbývajících, kteří převzali práci za své bývalé kolegy. Pomohly i technologické inovace při přechodu na práci na dálku.

O potíže, které by mohly produktivitu dál zhoršit, není nouze. Stále přetrvávají problémy v dodavatelském řetězci a válka na Ukrajině. Je tu ale také otevřená otázka, jak práce na dálku ovlivňuje produktivitu.

Mimo Spojené státy zaznamenaly zpomalení produktivity i další země jako je Francie, Německo a Kanada, upozornil ekonom organizace Conference Board Klaas de Vries. V jistém smyslu se podle něj svět vrací na úroveň před pandemií, očekává ale, že produktivita bude v nadcházejících měsících dál klesat.

Mnoho ekonomů čeká v příštím roce hospodářskou recesi, ta ale podle Vriese nemusí mít očistný účinek na produktivitu. Ten obvykle provází ekonomický pokles, protože podniky mohou váhat, zda při tak napjaté situaci na pracovním trhu se mají uchýlit k hromadnému propouštění. Tentokrát proto existuje riziko, že by recese mohla produktivitu snížit ještě více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...