Pondělí je posledním dnem, kdy se lidé mohou přihlásit k placení paušální daně

Nahrávám video

Pondělím skončil termín, do kdy mohli drobní podnikatelé oznámit finančnímu úřadu, že budou letos využívat nově zavedenou paušální daň. Do pondělního rána se přihlásilo 37 a půl tisíce podnikatelů. Daň je určená pro živnostníky s ročními příjmy do milionu korun. Zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem můžou podnikatelé žádost odeslat ještě do půlnoci.

Celkem stát očekává, že možnost posílat místo tří odvodů jedinou platbu využije maximálně 50 tisíc lidí. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Část opozice považuje počet živnostníků, kteří chtějí paušální daň, za vládní neúspěch.

Daň zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Pro letošní rok paušální daň činí 5469 korun za měsíc. Z toho 2976 korun činí platba na důchodové pojištění, 2393 korun na zdravotní pojištění a 100 korun záloha na daň. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol. Po oznámení o využití daně by si měl následně podnikatel nastavit pravidelné měsíční zálohy 5469 korun a přerušit placení záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Měsíční zálohy u paušální daně je třeba platit do 20. kalendářního dne každého měsíce. Podle přechodného ustanovení v zákoně ale platí jiná lhůta pro zálohu za leden 2021. V tomto případě je třeba lednovou zálohu zaplatit do 22. února.

Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že k paušální dani se letos přihlásí až 120 tisíc drobných podnikatelů a živnostníků. Nakonec to ale bude podstatně méně. „Myslím, že to bude nakonec do 50 tisíc, je doba covidu, docela těžká doba covidu, takže živnostníci, na které cílilo toto opatření, mají jiné starosti,“ popisuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Číslo, které se zatím blíží jen k 50 tisícům, je pro mě obrovské zklamání. A myslím si, že vláda komunikaci směrem k podnikatelům podcenila,“ myslí si místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček. „Z pohledu zaměstnaného živnostníka v podstatě žádná kampaň ani nebyla, žádnou nemohl zaregistrovat, to znamená, že i v tomto ohledu byl výkon vlády slabý,“ přidává se předseda SPD Tomio Okamura.

Počet lidí, kteří nakonec využijí paušální daň, kritizuje také vládní ČSSD. „Je to trochu plácnutí do vody a neodpovídá to energii, kterou jsme tomu, hlavně ministerstvo financí, věnovali. My jsme od začátku byli kritičtí,“ uvádí předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Výhodná pro lidi s malým paušálem

Podle odborníků je paušální daň nejvýhodnější pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Po přihlášení k paušální dani již nemohou podnikatelé uplatňovat žádné odčitatelné položky, slevy na dani ani daňová zvýhodnění například na hypotéku nebo životní pojištění.

Manažerka daňového oddělení poradenské společnosti BDO Monika Lodrová upozornila, že paušální daň bude výhodná pro méně podnikatelů, než se původně očekávalo, kvůli zvýšení základní slevy na poplatníka od letošního roku. „Nicméně i tak zůstává hlavní výhodou tohoto režimu úspora administrativních nákladů,“ uvedla.

Podle daňového poradce ze společnosti Bredford Consulting Jana Bonaventury je paušální daň výhodná v zásadě pro ty, kteří platí ročně na daních a pojistném více než 65 tisíc korun. „Nejširší skupinou jsou živnostníci, kteří mají paušál 60 procent. Zde je hranice orientačně 550 tisíc korun. Dále ovšem záleží na tom, jaké mají odpočty,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...