Polskému dozoru už nedůvěřujeme, naše kontroly jsou nezbytné, říká Toman. Podle Varšavy se kauza zveličuje

V Česku začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz veškerého hovězího masa z Polska. Jde o reakci na aktuální nález masa se salmonelou. Testování zdravotní nezávadnosti je podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) nezbytné, Praha podle něj už nedůvěřuje polskému systému dozoru nad potravinami. Reagoval tak na polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, podle něhož česká strana problém zveličuje.

Ministr Ardanowski prohlásil, že věc zveličují ty země, které v oblasti produkce potravin nestačí na polskou konkurenci. „Možná právě kvůli tomu, že se nám dobře daří, je každá záminka dobrá k tomu udeřit na nás,“ řekl v rozhovoru pro Radio Wnet.

„Je to zveličované, protože z toho má někdo užitek. Buď jsou volby, nebo chtějí rozvíjet svoji produkci a prohrávají v konkurenci s námi, protože vyrábíme více a levněji,“ tvrdí šéf polského resortu zemědělství.

Varoval také, že jestli Polsko bude ze strany Česka „vydírané“, může začít s kontrolami českého piva.

Toman: Museli jsme reagovat

„Slova polského ministra, že problém zveličujeme, považuji za snahu odvrátit pozornost od skutečného problému. Už před třemi týdny jsem jej upozornil, že přetrvává naše nedůvěra v polský systém dozoru nad potravinami a jsme připraveni přijmout v případě nutnosti další opatření. Pokud se na náš trh dostalo sedm set kilo masa s nebezpečnou salmonelou, bylo jasné, že musíme reagovat,“ uvedl český ministr.

Toman zároveň požádal svůj polský protějšek o telefonický rozhovor, zaslal mu také dopis. Po víkendu by se měl setkat s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou. 

Česká strana se ohradila i proti středečnímu tvrzení Polska, že nezadala informace o nalezení salmonely v polském hovězím do Systému rychlého varování Evropské unie (RASFF). „Národní kontaktní místo pro RASFF vložilo do systému varování informaci ve středu ve 13:06, zatím nebyla informace schválena ze strany Evropské komise,“ řekl za Státní veterinární správu Petr Majer.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal zase považuje polská vyjádření ohledně případných kontrol českého piva za překvapivá. „S českým pivem nikdy žádný problém nebyl. Polská strana je jako příklad možného odvetného opatření zjevně zvolila z čistě symbolických důvodů,“ sdělil Šámal. Není podle něj žádný důvod se domnívat, že by slova o zavedení kontrol českého piva měla racionální základ.

V Česku vstoupila ve čtvrtek v platnost mimořádná veterinární opatření. Příjemci polského hovězího ho musí nechat vyšetřit v akreditované laboratoři na bakterie salmonely. Žádnou zásilku nesmějí uvést na trh dříve, než dostanou vyhovující výsledky.

Nahrávám video

„My nad tím budeme provádět dozor, to znamená, že budeme kontrolovat dodržování mimořádných veterinárních opatření. Pokud by je porušili, tak jim hrozí sankce až do dvou milionů korun,“ upozornil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

„Uvidíme, jaké budou výsledky, Jsou to mimořádná opatření, která mohou trvat dlouhou dobu, uvidíme, jak na to Polsko zareaguje. Nejsem schopen říct, jestli budou trvat 14 dnů, měsíc nebo déle,“ doplnil Semerád. 

Někteří obchodníci už přestávají hovězí v Polsku nakupovat. „Cílem přijímaných opatření není zákaz obchodování s žádným z členských států, tedy ani s Polskem, protože volný pohyb zboží je základním pilířem fungování EU. Případný zákaz dovozu by musel být koordinován s Evropskou komisí a ostatními členskými státy, aby se zabránilo dovozu masa přes další země,“ uvedlo ministerstvo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...