Podle Zaorálka nejsou závěry komise k OKD podložené. Pirát Černohorský oponuje: Máme nové důkazy

Nahrávám video

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Lubomír Zaorálek musel vyšetřovací komisi k OKD opustit dříve, než skončila její práce, protože se v září stal ministrem. Nyní ale dal najevo, že s jejími závěry nesouhlasí. V komisi zastupoval ČSSD, na jejíž bývalé ministry míří část z trestních oznámení, která vyšetřovací komise připravila; ve finále tedy jednala bez zastoupení sociální demokracie.

„To, s čím přišla, čtrnáct trestních oznámení, nemá podloženo důkazy, žádnou evidencí,“ míní Zaorálek. Připomněl, že některé lidi, na které chtějí poslanci podat oznámení, již kvůli OKD policie vyšetřovala.

„Tvrdím, že všechna tato trestní oznámení prohrají. Na pana Sobotku bylo podáno trestní oznámení třikrát. Dokonce jsem byl u toho, když policie upozorňovala komisi, že to, co dává, není podložené,“ dodal.

Máme nové důkazy, ujistil šéf komise

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský to však odmítl. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované. Když se podíváte do přílohy, kde jsou skutky, ze kterých jsou ty osoby podezírány, tak je tam soupis možných trestných činů, kterých se mohly dopustit,“ upozornil.

Poslanci navíc podle něj shromáždili nové důkazy proti Sobotkovi nebo někdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). „Policie neměla třeba audionahrávku z vlády, která je docela důležitá. Tam se Milan Urban přiznává, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu. U soudu tvrdil, že se na vyjednávání ceny nepodílel,“ podotkl.

Člen komise za vládní ANO Josef Hájek potom odmítl tvrzení, kterým na závěry její práce reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Ten uvedl, že vnímá trestní oznámení jako politický krok. „Z mého pohledu byla komise absolutně apolitická,“ řekl Hájek.

Že komise vznikla až nyní, s mnohaletým odstupem, je podle něj důsledkem toho, jaká byla politická konstelace v minulosti. „Předcházející období, kdy byla ve většině ODS nebo ČSSD, neměla sněmovna sílu tuto komisi zřídit,“ soudí poslanec ANO a bývalý zaměstnanec OKD.

Podle Lukáše Černohorského cílí čtrnáct trestních oznámení na čtrnáct lidí. „Jedná se o různá časová období. Konkrétně u pana Sobotky je potřeba zdůraznit, že byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. Problém nastal ve chvíli, kdy s panem Urbanem předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala skutečné tržní ceně,“ řekl.

Upozornil, že nemuselo jít pouze o trestné činy podvodu, u Sobotky hovoří komise o případném zneužití pravomoci veřejného činitele. „Může to být i nedbalostní trestní čin, čili nemuseli to provést vědomě, ale svou nedbalostí způsobili státu škodu,“ podotkl Černohorský. 

Luzar: Vláda byla podvedena

Lubomír Zaorálek míní, že klíčové rozhodnutí pro další vývoj nemá na svědomí žádný sociální demokrat, protože padlo již v roce 1996, kdy byla ČSSD v opozici. Další z členů komise Leo Luzar (KSČM) ale řekl v Devadesátce ČT24, že i děním v 90. letech se poslanci zabývali. Poslanecká vyšetřovací komise k OKD podle něj odvedla velký kus práce i ve zmapování začátku privatizace OKD v roce 1993.

Osobně se pak domnívá, že členové vlády byli v roce 2004 podvedeni. V dobré vůli se domnívali, že minoritní podíl prodávají manažerům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, ale již tehdy se vědělo, že za nimi stál finančník Zdeněk Bakala, řekl Luzar. Vinu za nesprávné informace nicméně klade tehdejším ministrům Sobotkovi a Urbanovi.

Nahrávám video

Poslanec také kritizoval nízkou cenu prodeje, danou i nereálně ohodnocenými cenami bytů, které byly do privatizace zahrnuty. Dodal, že vyšetřovací komise pracovala se záznamy z jednání vlády i s privatizační smlouvou, která nebyla veřejná. „Doufám, že i vyšetřovatelé poznají, že je tam hodně nových věcí, podle kterých mohou jednat.“ K dosavadním vyšetřováním, která končila osvobozovacími rozsudky, řekl, že nebyla až tak důkladná a byla poplatná době, kdy probíhala.

Vyšetřovatelé by podle něj měli nyní minimálně zjistit, zda se tenkrát postupovalo správně, když byl do privatizace zahrnut i bytový fond. To klade komise za vinu tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (dnes prezident Hospodářské komory ČR).

Řežábek: Neznámá smlouva a prošlá exkluzivita

Ekonom a přizvaný expert vyšetřovací komise OKD Pavel Řežábek uvedl, že se komisi podařilo zajistit dříve neznámou smlouvu. Podle ní firma Karbon Invest patřila do Bakalovy skupiny ještě předtím, než jí vláda minoritní podíl v OKD prodala. Prodej navíc probíhal na základě exkluzivity, která v té době již skončila, doplnil. 

Advokát Jaroslav Ortman je skeptický k výsledkům možného dalšího vyšetřování, už vzhledem k dlouhé době, která mezitím uběhla. Obnova řízení si podle něho vyžaduje nové důkazy, nikdy nepoužité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...