Po krizi se Německo vrátí k rozpočtové kázni, řekla Merkelová

Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun) prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.

„Nyní je to správné rozhodnutí, pak se musíme rychle vrátit k vyrovnaným rozpočtům,“ řekla Merkelová. „Je to nezbytný krok,“ uvedla.

Šéfka německé vlády také poznamenala, že Německo v loňském roce snížilo dluh pod 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a že si stále udržuje nejnižší zadlužení ve skupině sedmi hospodářsky nejrozvinutějších zemí (G7). Členy tohoto uskupení jsou vedle Německa také Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Británie a Spojené státy. „Můžeme na to být hrdí,“ řekla Merkelová.

S nevídaným hospodářským propadem se podle kancléřky potýká celý svět. „Učinili jsme vše, abychom krizi čelili,“ řekla s tím, že Německo buduje pevné základy pro budoucí růst. Dodala nicméně, že státní pomoc nedokáže zachránit vše.

Německý rozpočet na příští rok počítá se schodkem 96,2 miliardy eur (2,6 bilionu korun). Finanční plán na roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování deficitu, nejprve na 10,5 miliardy eur, v roce 2023 na 6,7 miliardy a o rok později na 5,2 miliardy eur.

Míra nezaměstnanosti v Německu v září klesla na 6,3 procenta

V Německu dál ubývá lidí bez práce, v září statistiky opustilo podle sezonně přepočtených údajů dalších zhruba osm tisíc lidí a celkem jich bylo 2,907 milionu, oznámil ve své předběžné zprávě spolkový úřad práce. Míra nezaměstnanosti klesla o desetinu bodu na 6,3 procenta.

Počet nezaměstnaných klesá už třetí měsíc, za vysokým nárůstem na jaře byly dopady koronaviru. Vývoj podle analytiků naznačuje, že lidé by mohli mít větší důvěru ve svou vlastní budoucnost a začít i více utrácet. Právě výdaje spotřebitelů by se měly o zotavení největší evropské ekonomiky z koronavirové pandemie postarat nejvíce.

Dál klesá i počet lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek. Do července se snížil na 4,24 milionu, maxima téměř šesti milionů dosáhl v dubnu, který je považován za vrchol pandemie. Krátkodobé úvazky zemi pomohly vyhnout se masovému propouštění a riziku sociálního napětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...