Po deseti letech klesl letový provoz nad Českem. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

Naposledy ŘLP zaznamenalo pokles v roce 2009, kdy se na leteckém provozu projevila tehdejší hospodářská recese.

Mírně se snížil i počet vzletů a přistání na Letiště Václava Havla v Praze, a to meziročně o 0,5 procenta na 154 485. Celkový provoz na všech letištích, na kterých ŘLP poskytuje dispečerské služby, bylo 230 458 vzletů a přistání, meziročně o jedno procento méně. Jde o letiště v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech.

Podle Klase byly největší problémy s kapacitou zejména v Rakousku a Maďarsku. Spoje, které běžně létaly přes tyto země a pokračovaly i přes Česko, nyní byly přesměrovány například přes balkánské země a pokračovaly do Polska.

ŘLP tím podle Klase ubývá provoz lukrativních letů, ubyly například spoje operované letounem Airbus A380. Do Česka naopak byly přesměrovány lety z Německa, kde jsou také přetížené kapacity.

Zanedbatelně se naopak podle Klase na provozu projevily problémy s odstavenými letadly Boeing 737 MAX, případně potíže zkrachovalé firmy Thomas Cook. „To byly problémy spíš pro dopravce,“ podotkl.

Bezmála sto tisíc letů v červenci

Míra zpoždění na jeden spoj loni činila 0,27 minuty, což bylo meziročně o 44 procent méně. Dispečeři tak zajistili požadavky všech dopravců.

Provoz byl tradičně nejsilnější v červenci, kdy čeští dispečeři odbavili celkem 95 206 letů. Podle statistik letadla v českém vzdušném prostoru nalétala přes 208 milionů kilometrů.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v ŘLP 237 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Wizz Air a Ryanair. V roce 2018 zvýšil státní podnik obrat o pět procent na rekordních 4,32 miliardy korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...