Pěstitelé brambor na Vysočině čekají, že letos skončí ve ztrátě. Klesá cena i odbyt

Nahrávám video

Zemědělci na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože úroda bude nadprůměrná. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

„Poptávka klesá a nabídka ji výrazně převyšuje. Čili také klesají ceny pěstitelů, které se dnes – pokud dávají ve velkém na baličky – pohybují na úrovni dvou korun, dvou korun padesáti za kilogram,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. 

O část odbytu letos přišli pěstitelé kvůli zavedeným vládním opatřením. „Vždycky jsme byli schopní prodávat do škol, do hospod. Tam všude byly české brambory,“ řekl předseda představenstva společnosti Havlíčkova Borová zemědělská Aleš Málek, kde sklizeň ukončili minulý čtvrtek.

Odbyt se však téměř zastavil i v supermarketech, kam prodávali na balíčky. Málek za tím vidí silné dodávky brambor ze zahraničí, kde se také urodilo. Produkce brambor v Unii proti loňsku stoupla o víc než tři miliony tun, uvedl k tomu Králíček.

Zemědělce trápí nízké ceny a špatný odbyt

Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku dokončil sklizeň brambor v minulém týdnu, o dva až tři týdny později než obvykle. „Víc nás trápí ceny brambor, které spadly na několikaletá minima, odbyt je velmi špatný,“ řekl předseda představenstva Zdeněk Duffek. Letošní úroda brambor v Česku byla nadprůměrná. „Nadto musíme zdůraznit, že od začátku sklizně sem jdou brambory z dovozu, protože ty přebytky má i zahraničí, hlavně Německo,“ uvedl.

Agropodnik měl brambory na 280 hektarech polí, což je asi procento bramborových polí v republice. Vedle konzumních brambor určených pro prodej v obchodech tato firma pěstuje brambory na sadbu a také odrůdy určené na výrobu škrobu a dalších výrobků.

Zemědělci, kterým meziroční tržby klesly kvůli covidu nejméně o čtvrtinu, mohou zažádat o dotaci z programu Agricovid. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu roku.

Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku. Podle Českého statistického úřadu tam letos rostly na 8065 hektarech. Letošní produkce brambor v zemědělských firmách ČR podle odhadů vzrostla o víc než desetinu, vedle lepšího hektarového výnosu k tomu přispělo rozšíření plochy o 4,3 procenta na 23 877 hektarů polí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...