Finance na zvláštní opatření kvůli koronaviru hodlá stát získat půjčováním a prodejem dluhopisů. Na koupi státních dluhopisů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dohodla s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, avizovala v Událostech, komentářích. Bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl apeluje na vládu, aby přijímala jednoduchá a plošná opatření, rozhodující je totiž podle něj rychlost. Profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík se přimlouvá za to, aby Babišův kabinet hleděl dopředu a nečekal na jakýsi Marshallův plán.
Schillerová zdůrazňuje, že vláda jedná rychle, aby se pomoc dostala k potřebným co nejdříve. „Počítáme s tím, že se peníze v co nejkratší době musí dostat k lidem,“ potvrzuje šéfka státní kasy. Peníze na zvláštní opatření bude stát získávat například prodejem dluhopisů. Stav českých financí je podle ní výborný a zajišťuje skvělou výchozí pozici k půjčování.
Šéfka státní kasy v Událostech, komentářích potvrdila také to, že se s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem dohodla na prodeji a nákupu dluhopisů. Novelu zákona, která to umožní, projedná v úterý vláda a zabývat by se jí měla rovnou i Poslanecká sněmovna.
Odlivu zahraničního kapitálu se Schillerová podle svých slov neobává. „Budeme to sledovat. Česká republika je dobré místo pro podnikání, je tu vybudovaná infrastruktura. Firmy oceňují právní prostředí i kvalitu lidí,“ míní ministryně. Podotýká, že stát by ocenil, kdyby firmy v tuzemsku nechávaly dividendy, k čemuž je vyzval i Rusnok.
Vláda počítá s tím, že situace by se mohla začít narovnávat koncem příštího čtvrtletí. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace ve zdravotnictví. Zatím to máme pod kontrolou, ale na konkrétní deadline si musíme počkat,“ připouští Schillerová.
Potřeba jsou rychlá a jednoduchá opatření, věří Hampl
Někdejší člen bankovní rady Hampl oceňuje, že se mezi opatření diskutovaná kvůli nemoci COVID-19 dostal ekonomický rozměr. „Je naprosto zásadní a bude se týkat prakticky každého,“ upozorňuje. Česko podle něj nemá dobrou zkušenost s nástroji pomoci, které vyžadují mnoho byrokracie a jsou složité. „Nemáme čas, hodiny tikají. Mnohem silněji bych plédoval za to, aby se používaly co nejvíc nástroje, které se dají udělat plošně a škrtem pera,“ apeluje.
Jako příklad uvádí opatření maďarské vlády, která vydala obecné moratorium na splácení všech závazků fyzických i právnických osob až do konce roku. Vítá také plošné posouvání splatnosti sociálního a zdravotního pojištění, stejně jako daní. „Čelíme možná největšímu makroekonomickému šoku, jakému tato ekonomika čelila za dobu své existence,“ tvrdí někdejší bankéř z ČNB.
„Děláme jednoduchá plošná opatření, aby si lidé nemuseli vyřizovat desítky žádostí,“ reaguje na Hamplova slova Schillerová. S ministryní spravedlnosti už dle svých slov otevřela téma insolvencí.
Nemůžeme čekat na Marshallův plán, upozorňuje Mejstřík
Ekonom Mejstřík oceňuje, že kabinet přepracoval státní rozpočet na tento rok. „To není úplně lehké rozhodnutí. Myslím, že už v této podobě je to v zásadě pozitivní krok, stejně tak jako bezprostřední opatření, která směřují k tomu, abychom udrželi nad vodou celou řadu firem,“ kvituje profesor ekonomie z Karlovy univerzity.
Vláda podle něj ale zároveň musí řešit, kam se lidé budou po krizi vracet do práce. „Nejde jenom o to zachovat zaměstnanost, ale také podpořit nové výhonky už v této fázi. Nečekat na nějaký Marshallův plán někdy v budoucnosti, ale už v tuto chvíli podchytit oblasti domácí poptávky, která nepochybně nebude ovlivněna. Náš problém je, že celá řada podniků bude zasažena přes nejrůznější garance ztrátou poptávky v zahraničí,“ odhaduje Mejstřík.
Konstatuje také, že Česko neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale ve velikém globálním prostoru. Například propad akcií v USA o třicet až čtyřicet procent ovlivnil globální prostor mnohem více, než by si Česko přálo, připomíná.
