Paušální daň pro malé podnikatele se odkládá. Mohla by začít během roku 2020, tvrdí Schillerová

Nahrávám video
Události: Odklad paušální daně
Zdroj: ČT24

Zavedení jediného odvodu pro podnikatele, kteří mají obrat nižší než milion korun ročně, se odkládá. Ještě v lednu premiér Andrej  Babiš (ANO) sliboval, že by živnostníci mohli tuto paušální daň – namísto současné daně z příjmu, sociálního i zdravotního pojištění – využívat od ledna 2020. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát v průběhu příštího roku.

Důvodem odkladu je nedostatečná vzájemná provázanost IT systémů státních úřadů, uvedla ministryně. Zároveň se domnívá, že je možné tuto paušální daň spustit i během příštího roku, vzhledem k tomu, že jde o měsíční zálohové platby. 

„Nevidím tam žádný problém. I když od prvního ledna je to vždycky ideální,“ uznala. V současné době tak pokračuje legislativní i technická příprava daně.

Vláda si od zavedení jednoho paušálního odvodu slibuje výrazné omezení administrativy. Části živnostníků by navíc mohly klesnout celkové odvody. Drobní podnikatelé si budou moci zvolit paušální daň dobrovolně.

Paušální daň sníží odvody, zablokuje ale daňové slevy

S myšlenkou zavést jednoduchou a nízkou paušální daň pro živnostníky přišla v lednu ideová konference vládního hnutí ANO.

Podle představ ministerstva financí by ji mohli (ale nemuseli) využít živnostníci podnikající na plný úvazek, kteří mají obrat do milionu ročně. To je zároveň i hranice pro podnikatele, kteří nemusí platit DPH.  

Ne všem by se však jeden nízký odvod vyplatil. Ti, kdo si paušální daň – v případě jejího zavedení – zvolí, už nebudou moci využívat žádné jiné daňové slevy. Tedy například slevy na poplatníka, na děti nebo na nepracující manželku či manžela.

Premiér Babiš letos v lednu hovořil o připravenosti zavést tuto daň od ledna 2020. To už ale neplatí a s ministryní financí plán minimálně o půl roku odložil. „Jestli to bude 2020, nebo 2021… žádal jsem paní ministryni, aby to udělala co nejdřív, ale je podstatné, aby to bylo v rámci toho programového období,“ řekl premiér nyní. Čtyřletý mandát této vlády začal v roce 2018.

Ministryně financí uvedla, že si klade reálné cíle. „Právě na tomhle, na IT systémech a na absolutní nepřipravenosti zhavarovalo kdysi Jednotné inkasní místo,“ upozornila. 

Podnikatelé by namísto tří dnešních odvodů posílali na jeden účet jen minimální sociální a zdravotní pojištění plus měsíční daň z příjmů 500 korun. V roce 2020 by tak dohromady šlo o necelých pět a půl tisíce korun měsíčně. Živnostníci zároveň nebudou muset vést účetnictví a stát je nebude kontrolovat.

Paušální odvod
Zdroj: ČT24

Ukradli nám to, tvrdí ODS

Opozice odklad paušální daně kritizuje, přestože jinak myšlenku jejího zavedení podporuje. Podle ní měl stát připravit informační systémy rychleji a ke zdržení není důvod. Zároveň tvrdí, že stát nemá měnit přímé daně v průběhu roku. Podle opozice by to mohlo výrazně zkomplikovat jejich výběr.

„Já si myslím, že v tomto volebním období žádná paušální daň nebude. Je to také ukradeno z našeho volebního programu,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.  Předseda KDU-ČSL Marek Výborný odklad hodnotí jako šlendrián. „Vláda se skutečně chová na bázi rčení sliby chyby. My tomu říkáme vláda odkladačů.“

Změny dělat od začátku roku, žádá opozice

Opoziční strany se navíc shodují v tom, že by změny přímých daní měl stát vždy dělat od začátku roku. Pokud tedy vláda nestihne svůj plán od ledna 2020, měla by ho podle opozice odložit o celý rok.

„Je velmi nešťastné zavádět daňové změny jindy než k 1. lednu, takže si spíš myslím, že to vláda odloží o další rok,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Také šéfka rozpočtového výboru sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) se domnívá, že jakékoli hýbání s daněmi a změny by měly být vždy od ledna následujícího roku.

Ministerstvo financí hodlá předložit návrh na jeden paušální odvod v květnu. Vláda by ho mohla projednat v červnu. A v létě by ho také mohli začít projednávat poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...