Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Nahrávám video

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.

„My tu reformu vítáme. Svazy víc než patnáct let žádaly o to, aby tarif začínal na minimální mzdě a od toho se vše odvíjelo,“ uvedl Středula. Podle něj má vláda odvahu změnu provést.

Ve veřejných a státních službách pracuje 857 tisíc lidí. Z nich 263 tisíc má letos platový tarif pod zaručeným platem či minimální mzdou. Bez přidání a úprav by příští rok pod zaručenou či minimální částku spadlo 468 tisíc zaměstnanců, řekly náměstkyně ministerstva financí Marie Bílková a šéfka sekce legislativy ministerstva práce Dana Roučková, které odborářům přišly vládní návrh představit.

Platové tabulky by se měly od ledna změnit. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla příští rok vzrůst z 22 400 na 24 900 korun. Ani žádná další z tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat.

V příštím roce by bylo možné využít na dorovnání takzvané osobní ohodnocení bez souhlasu zaměstnance, tedy peníze na odměny. Rozdíl v platovém základu podle vzdělání, odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Tarif by se měl zvedat každých pět let. O kolik by to mělo být, ale nechtěly zástupkyně resortů přiblížit.

Odboráři chtějí o některých bodech jednat

Odbory by rády prosadily úpravu. Podle předáků by neměl pracovník platově na začátku kariéry postoupit až po pěti letech, ale po dvou letech a pak po třech. Poté by už následoval pětiletý platový postup. Odboráři chtějí jednat i o využití osobních příplatků. Žádají také o svolání jednání o odměňování v bezpečnostních sborech, ve zdravotnictví a u pedagogů. Po nastavení nových tabulek chtějí začít vyjednávat s vládou o navýšení tarifů pro příští rok.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou stupnicí se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba.

Kolik by změny odměňování měly příští rok stát, Bílková a Roučková neupřesnily. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) před několika dny avizovala, že výdaje zveřejní po pondělním jednání vlády o rozpočtu.

Podle dřívějších informací by víc než polovinu nákladů měly hradit samosprávy. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) napsal, že to kraje a obce má stát 38 miliard korun. „Nejsem proti reformě platů. Jsem proti tomu dělat ji tak, aby nikdo předem nevěděl, co z ní bude mít konkrétní člověk. Reálně tato reforma může znamenat, že si zaměstnanci meziročně nevydělají ani korunu navíc,“ míní exministr.

„Může nastat situace, kdy nemusí dojít k přidání,“ potvrdil informace od resortů financí a práce Středula. Podle něj se ale odboráři nedozvěděli, kolika lidí by se to týkalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 14 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 16 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.