Ochlazení je viditelné, schodek může ještě vzrůst, míní ekonomka Zamrazilová

Nahrávám video

Národní rozpočtová rada varuje, že schodek státního rozpočtu by nakonec mohl překročit plánovaných čtyřicet miliard korun. Rizika existují podle předsedkyně Evy Zamrazilové především v zahraničí, o možných negativních dopadech celních válek mluví i Jan Skopeček z ODS. Poslanec Jan Volný (ANO) ale věří, že obavy se nenaplní a deficit bude dodržen.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová vidí oproti minulému roku zhoršení ve výběru daní. „Zatím to ale nejsou nějak závažná čísla a výpadky. Pouze jsme říkali, že pokud by se hospodářský růst v posledním čtvrtletí zhoršil, příjmy by vypadaly hůře,“ vysvětluje.

Zároveň upozorňuje, že při výhledu na příští rok by měl být stát opatrný. „Ochlazování ekonomiky už je zkrátka na té příjmové straně státního rozpočtu viditelné. Jde o to, že v zahraničí jsou viditelná výrazná rizika, a pokud by se materializovala, je potřeba být opravdu obezřetní,“ doplňuje Zamrazilová.

Volný z ANO: Nedramatizoval bych

„Národní rozpočtové rady si vážím, ale více věřím ministryni financí a jejímu týmu. Rozdíl mezi tím, co říká paní předsedkyně a co říká paní Schillerová, je opravdu marginální, takže bych to tak nedramatizoval,“ nechal se slyšet místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). Schodek čtyřiceti miliard je podle něj reálný.

Jan Skopeček (ODS) upozorňuje, že se Česko nachází ve zvláštní situaci. „V době slušného ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti se modlíme, abychom dosáhli v uvozovkách pouze čtyřicetimiliardového schodku. Schodek by měl být nulový,“ soudí místopředseda rozpočtového výboru.

Poslanec ODS souhlasí s tím, že rizika pro českou ekonomiku pochází ze zahraničí. Jde mimo jiné o hrozby obchodních válek nebo brexitu. „Rizika jsou vně České republiky a mohou pro exportně orientovanou českou ekonomiku znamenat problém,“ míní Skopeček a volá po opatrnosti v plánování příjmů pro nadcházející roky.

Volný: Spotřební daň není daň, zvyšuje se podle platů

Zdrojem příjmů pro státní rozpočet má být i chystaný vládní daňový balíček. Zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol a tabák o deset procent má do státní kasy přinést v příštích dvou letech až dvacet miliard korun. Podle opozice vláda porušuje svůj slib, že nebude zvyšovat daně.

Takový pohled Volný odmítá. Spotřební daň podle něj není daní v pravém slova smyslu. „Spotřební daně se zvyšují i podle toho, jak roste životní úroveň, platy a koupěschopnost obyvatel. Jsme k tomu také zavázáni Evropskou unií,“ podotýká místopředseda rozpočtového výboru.

Podstatná je podle něj i snaha snížit spotřebu alkoholu a tabáku, po čemž volá ministerstvo zdravotnictví. „U lihu se nezvyšovala daň deset let a platy a koupěschopnost stouply o čtyřicet procent,“ doplňuje Volný a připouští, že o desetiprocentním zvýšení daně na tvrdý alkohol se bude ještě diskutovat ve výboru i na plénu.

Občanští demokraté ústy Skopečka zvýšení daňového zatížení občanů odmítli. Boj se závislostmi považují pouze za záminku. „Kdyby to vláda skutečně myslela vážně, zvýší spotřební daně, ale jinde to lidem vrátí, například snížením přímých daní. To se neděje, vláda chce pouze získat další peníze na přerozdělování,“ má jasno poslanec.

Zamrazilové vyšší spotřební daně u lihu a tabáku nevadí. „Dnes si za průměrnou i minimální mzdu koupíme mnohem větší objem alkoholu než před několika lety, protože tady vůbec nebyly žádné úpravy. Snížení dostupnosti pro mladou generaci určitě není od věci,“ uzavírá Zamrazilová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...