Obchodní jednání mezi USA a Čínou se blíží. Očekávání jsou optimistická

Nahrávám video
Obchodní jednání mezi USA a Čínou se blíží
Zdroj: ČT24

Čínský vicepremiér Liou Che se v pátek odpoledne setká s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem a ministrem financí Stevenem Mnuchinem. Večer se pak počítá i se setkáním Lioua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten mezitím prohlásil, že dosavadní rozhovory probíhají „velice dobře“, navíc americkým tiskem proběhly informace, že některé společnosti budou smět opět obchodovat se společností Huawei.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že dosavadní jednání probíhají „velice dobře“, napsal deník Wall Street Journal. „Je ale dobře známo, že není nic staršího než včerejší tweet Donalda Trumpa, a tak i optimismus na obchodní frontě nakonec může mít pouze jepičí život,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Na druhou stranu americkým tiskem probíhají zároveň informace, že Spojené státy se brzy chystají udělit několik výjimek americkým firmám pro opětovné obchodování se společností Huawei. Uvedl to například deník The New York Times s odvoláním na své zdroje obeznámené s děním. Čínská společnost poslední dobou významně trpí restrikcemi, které vůči ní uplatňují USA. Už od jara je uvedená na černé listině firem, se kterými ty americké nesmí obchodovat.

Konkrétní citelný dopad to mělo například v případě Googlu, který Huawei nemohl poskytnout své služby nebo kompletní Android. Například telefony řady Huawei Mate 30 nemají Google služby, což je činí na západních trzích v podstatě neprodejné.

Podle agentury Reuters by však nyní mohlo napětí mezi Čínou a USA o něco polevit, protože sice zákaz obchodování bude nadále platit, ale americké společnosti mohou zažádat o výjimky na licence, které budou ze zákazu vyňaty. Ministerstvo obchodu USA do konce srpna obdrželo od různých amerických společností 130 takových žádostí na udělení výjimky. V těchto dnech prezident Donald Trump pak oznámil, že je možné začít vybrané výjimky udělovat, a to na „necitlivé položky, které by jinak mohly být snadno nahrazené zahraničními konkurenty“.

Další podrobnosti však zatím nejsou známy, a jak uvedla agentura Reuters, americké ministerstvo obchodu nemělo k dispozici ani žádné oficiální nařízení, jak postupovat.

Očekávání jsou nicméně poměrně optimistická, konstatují analytici, i když dodávají, že pozitivní tón má své limity. „Předpokládá se, že by Trumpova administrativa měla ponechat cla na čínské zboží v hodnotě 250 miliard dolarů na současné výši, původně se totiž měla cla od 15. října zvyšovat. Ve hře je ale také úplné zrušení cel na spotřební zboží v hodnotě 156 miliard dolarů, kdy tyto tarify jinak vejdou v platnost od prosince,“ konstatuje ekonomický analytik Tomáš Pfeiler z Cyrrus.

Čína by pak měla na oplátku opustit rozhodnutí uvalit odvetná cla a navýšit objem nakupovaných zemědělských komodit.

„Věřím, že je možné, že se během tohoto týdne shodneme na měnové politice. To by mohlo přesvědčit americkou administrativu, aby 15. října nezvýšila celní sazby,“ uvedl  šéf americké komory pro zahraniční záležitosti Myron Brilliant.

Podle ekonomů bude každopádně o dohodu usilovat především Čína, která kvůli clům přichází o vyšší částky. 

„Čína pro Spojené státy je relativně malým obchodním partnerem. Spojené státy do Číny toho zas tak moc nevyváží, a to, co vyváží, to už Donald Trump dokázal kompenzovat domácím výrobcům - například u sóji. Naproti tomu Spojené státy představují více než čtvrtinu veškerého exportu Číny,“ vysvětlil ekonom a investiční bankéř Rostislav Plíva. 

Spojené státy a Čína spolu už od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Trump viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky. Ministr obchodu USA Wilbur Ross ve čtvrtek uvedl, že americká cla fungují a nutí Peking, aby věnoval pozornost výhradám, které má Washington vůči čínským obchodním praktikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...