Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Nahrávám video
Události: Nová zelená úsporám napříště jinak
Zdroj: ČT24

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Pracovníci firmy poskytující foukanou izolaci dokáží připravit prostor na zateplování i během dopoledne. Velké množství jejích zákazníků využilo dotaci právě z programu na energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů Nová zelená úsporám.

„Spousta domácností, které se potýkaly s energetickou chudobou, najednou díky tomu, že mají doma zatepleno, díky pomoci od Evropské unie a taky státu, tohle dneska řešit nemusí,“ říká spoluzakladatel společnosti Blowin Nikolas Pátek.

Od loňského listopadu je ale dotační program zastavený, protože peníze se vyčerpaly. V budoucnu by podpora mohla být založená hlavně na výhodnějších půjčkách a poskytování záruk. „Hlavním motivátorem by nemělo být, že někdo dostane dotaci, ale třeba u zateplení by to mělo být to, že se po čase vyplatí,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu s tím, že nízkopříjmové či středněpříjmové domácnosti však podle něj na úvěr dosáhnou jen těžko, takže na ně chce změnu zaměřit.

„Ideální by bylo, aby se letos pokračovalo tak, jak navazovala předchozí vláda – že na to peníze jsou a že dvanáct miliard, které byly přislíbeny, do toho opravdu půjdou,“ oponuje Pátek. Financí však bude méně a mají směřovat jinam.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) se pro letošní rok počítalo s příjmy do fondu ve výši dvanácti miliard. „Realita je ale bohužel taková, že teď pracujeme s částkou okolo 5,5 miliardy. Proto bude nezbytné primárně pokrývat mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, které se týkají hlavně financování dostupného bydlení,“ informoval.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se však domnívá, že Macinka finance nevyjednal. Označil ho za slabého ministra. „Je to vysmívání se lidem, protože Nová zelená úsporám je tady šestnáct let, pět vlád. A je to nejefektivnější způsob úspor energií,“ kritizoval.

Hladík společně s exministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) také spustili petici vyzývající k zachování původní podoby programu.

Změny v dotacích by dopadly i na firmy – vedle těch zabývajících se zateplením i na ty instalující solární elektrárny nebo tepelná čerpadla.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se vláda k programu v budoucnu vrátí.

Fotovoltaika i zateplování

Zelená úsporám, která později získala přívlastek „Nová“, podporuje renovace budov a úspory energií už od roku 2009. Doteď ji využilo asi šest set tisíc českých domácností. Většina v posledních pěti letech, což souvisí hlavně s energetickou krizí, ale i nastavením dotací.

V poslední dekádě stát rozdělil 95 miliard. Nejčastěji přispíval na fotovoltaiky, ale největší suma šla na zateplování.

Zdrojem dotací byl dlouho prodej emisních povolenek, později je stát financoval z Národního plánu obnovy na zmírnění dopadů covidové pandemie – a naposledy z Modernizačního fondu, který se opět plní z emisního obchodování. Jak to bude dál, není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 12 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...