Národní knihovna České republiky (NK) a Moravská zemská knihovna v Brně (MZK) měly v hospodaření několik nedostatků. Týkaly se například pronájmů prostor či prodeje majetku. Vyplývá to z prověrky z let 2015 až 2017, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Národní knihovna chybovala také při zadávání veřejných zakázek, při získávání knihovních jednotek povinným výtiskem a při správě sbírky muzejní povahy. Obě knihovny měly také podle kontrolorů nedostatky v účetnictví.
Podle mluvčí Národní knihovny Ireny Maňákové zjištění NKÚ padají na předchozí vedení instituce, to současné se s tímto dědictvím vypořádává. „S většinou závěrů se ztotožňujeme a postupně přijímáme nápravná opatření,“ uvedla Maňáková.
Pro Moravskou zemskou knihovnu (MZK) je podstatné, že kontrolní úřad nekonstatoval porušení rozpočtové kázně a už také činí kroky k nápravě. Podle mluvčí MZK Jany Lokajové knihovna zapracovala změny do pracovních procesů či vnitřních předpisů. „Domníváme se, že celkové výsledky kontroly ze strany NKÚ prokázaly, že MZK plní roli dobrého hospodáře a spravuje státní prostředky efektivně a účelně,“ dodala.
Kontrolní úřad konstatoval, že obě instituce používaly majetek i prostředky k těm účelům, ke kterým měly, v několika případech ale zjistil, že nepostupovaly hospodárně. Například Národní knihovna v roce 2015 prodloužila nájemní smlouvu prodejně suvenýrů na dobu o dva roky delší, než jí dovoluje zákon. „Závěr NKÚ může být použit jako důkazní prostředek dokládající tvrzení současného vedení NK, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem,“ říká Maňáková.
Pochybení při prodeji majetku i zadávání zakázek
Obě knihovny také neřešily pozdní platby za pronájmy některých prostor a také u nájemců nevymáhaly sankce za pozdní platby, uvedli kontroloři. Instituce podle nich chybovaly i při prodeji majetku.
„NK v některých případech nestanovovala prodejní ceny v takových výších, které by odpovídaly danému místu a času, a nenabízela nepotřebný majetek ostatním státním organizacím,“ zjistil úřad. Obě knihovny v několika případech nezjišťovaly zájemce o koupi ve výběrovém řízení, ale prodaly majetek předem vybranému zájemci.
NK porušila také zákon o veřejných zakázkách, kontroloři jí vytýkají, že rozdělila zakázku na IT služby související s digitalizací knihovního fondu. Podle NKÚ tím snížila předpokládanou hodnotu zakázky a snažila se tak vyhnout povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
„NKÚ proto oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně až do výše osm milionů korun,“ sdělila mluvčí kontrolního úřadu Jana Gabrielová.
Obě knihovny také spravují sbírky muzejní povahy. Zatímco MZK neměla při její správě žádné nedostatky, NK neměla určenou osobu zodpovědnou za tuto sbírku a staraly se o ni tři útvary najednou, navíc každý z nich vedl evidenci sbírkových předmětů různým způsobem.
Na tuto věc má ale i současné vedení Národní knihovny odlišný právní názor. „Jestliže v minulosti došlo ze strany ÚOHS ke zrušení řádně připravené velké nadlimitní veřejné zakázky na udržitelnost projektu Národní digitální knihovny v hodnotě několika set milionů korun a hrozilo, že NK bude povinna vrátit dotaci v řádu stovek milionů korun, bylo nutným krokem v souladu s nálezem ÚOHS tuto zakázku rozdělit a soutěžit samostatně,“ uvedla Maňáková. Nyní nezbývá než vyčkat finálního rozhodnutí finančního úřadu, který se bude podnětem NKÚ zabývat, dodala.
Kontrolní úřad poukazuje i na to, že dosud chybí legislativa zaměřená na uchovávání kulturního dědictví v digitální podobě. Ta by měla upravit povinné výtisky u publikací, které existují jen v elektronické podobě. Zákon totiž ukládá vydavatelům povinnost zasílat knihovnám povinné výtisky jen u tištěných publikací.
