Nizozemský LNG terminál začne fungovat nejspíš v polovině září. Zajistí třetinu české spotřeby

Nahrávám video

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Stát si v tamních terminálech prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu. Zajištěná kapacita v LNG terminálech má až o třetinu snížit takřka stoprocentní českou závislost na ruském plynu. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.

„Evropské země jsou na ruském plynu velmi závislé a Česká republika je jednou z těch úplně nejzávislejších zemí. (…) Diktátor Putin o této naší slabině dobře ví a snaží se jí maximálně využívat,“ uvedl Síkela na tiskové konferenci na adresu ruského prezidenta. Připomněl, že státy EU každoročně dovážely z Ruska 154 miliard metrů krychlových zemního plynu. Do Česka až 98 procent spotřebovaného plynu proudilo z Ruska, uvedl ministr.

Roční spotřeba plynu v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, plovoucí LNG terminály u nizozemského města Eemshaven podle ministra zajistí asi třetinu. Prostřednictvím ČEZ se podle Síkely podařilo zajistit také přepravní trasy. Terminál má být zprovozněn přibližně v polovině září, využívat se má začít bez prodlev.

Na skladovací prostor stát dosáhl v soutěži prostřednictvím společnosti ČEZ. Podle šéfa skupiny Beneše bude jeho pronájem stát vyšší desítky milionů eur ročně, blíže ale cenu nechtěl komentovat s tím, že jde o obchodní tajemství.

Díky nizozemským terminálům by měla být česká spotřeba aktuálně zajištěná zhruba do března

Terminál v nizozemském Eemshavenu se bude skládat ze dvou plovoucích skladovacích jednotek zpětného zplynování. Vedle ČEZ ho budou využívat i další firmy, například Shell. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až šestsetkrát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují tři miliardy metrů krychlových plynu třicet tankerů.

Zásobníky v Česku jsou podle Síkely nyní naplněné zhruba ze sedmasedmdesáti procent, zajistí spotřebu asi do ledna. Plyn z nizozemských LNG terminálů by měl pokrýt až další dva měsíce. Česko mí podle ministra zajištěné asi dvě třetiny plynu pro topnou sezonu. Počítá se také s tím, že bude fungovat takzvaná evropská solidarita.

Stát nyní musí získat LNG, které zatím nemá zajištěné. Roční spotřeba LNG podle ministra ale dosahuje jen asi zhruba čtyřdenní produkce plynu v Kataru, nákup by neměl být problematický, uvedl Síkela. „Jednáme o krátkodobých spotových kontraktech, jak dostat první lodě po 15. září, kdy tento terminál bude spuštěn, do tohoto přístavu,“ doplnil Beneš.

Nahrávám video

Ministr také upozornil, že potřeba bude řešit nejen nadcházející, ale i další následující topnou sezonu. Zásobníky se totiž po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.

„Evropa se aktuálně snaží zvýšit možnosti dovozu plynu ze států mimo Rusko. Budují se tak nové LNG terminály, které budou schopny přijímat plyn ze zámoří. O LNG je teď logicky velký zájem a Česko, které nemá moře, si pro potřeby energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro své občany a podniky potřebuje zabezpečit kapacitu v některém z přímořských států. A to se nám nyní ve spolupráci se skupinou ČEZ povedlo,“ uvedl Síkela.

Nákup plynu problém nebude, tvrdí Síkela s Benešem

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) jde o správný postup. „To je krok, který spěje k posílení bezpečnosti a v dané chvíli (…) se domnívám, že je to v zásadě jediný možný krok,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Odkud bude pocházet plyn, kterým se budou nizozemské zásobníky plnit, zatím není jasné. Síkela a Beneš se shodli na tom, že problém spočívá v zajištění logistiky, nikoliv v nedostatku plynu samotného, nákup by tak podle nich neměly provázet problémy. ČEZ nyní jedná s různými dodavateli LNG tak, aby zajistil co nejvíce zkapalněného zemního plynu na nadcházející topnou sezonu.

Havlíček souhlasil, že složitější je v současnosti vytipování správných terminálů a jejich pronájem. Samotný nákup by ale nepodceňoval. „Záleží také na ceně. Uvědomme si, že všechna tato opatření jsou ku bezpečnosti, to znamená, aby nedošel plyn. Na druhou stranu nejsou to levná opatření a zkapalněný plyn sám o sobě je drahým plynem,“ řekl.

„Je třeba zvážit i to, odkud to nakoupíme a za kolik to bude,“ dodal.

Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka bude spotřeba záviset na průběhu zimy. „Například v těch nejhorších zimách jsme ze zásobníků vyčerpávali zhruba miliardu kubíků denně v chladné zimě. Takže se musíme všichni modlit za to, aby zima byla teplá,“ uvedl.

Evropská komise spuštění plynovodu Nord Stream 1 neočekává

Síkela na tiskové konferenci uvedl, že se pro zajištění dodávek počítá také s evropskou solidaritou. Situace s dodávkami však bude složitá v celé EU. Na konci tohoto týdne se například ukáže, zda Gazprom obnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1 po skončení plánované odstávky.

Evropská komise znovuspuštění plynovodu neočekává, prohlásil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Právě i kvůli takovému scénáři představí Evropská komise ve středu podrobný plán, jak by se unijní země měly vypořádat s možným nedostatkem ruského zemního plynu.

„Je potřeba uplatňovat několik principů. (…) A to je snaha o úspory a současně je to solidarita mezi evropskými zeměmi. A budou-li oba ty principy uplatněny, tak jsem přesvědčen, že si s tou situací společně můžeme poradit,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Ruské embargo by dopadlo i na Českou republiku, varoval měnový fond

Právě na důležitost solidarity mezi evropskými zeměmi upozornil Mezinárodní měnový fond (MMF). V úterý varoval, že ve východní Evropě včetně Česka dojde k vážné recesi, pokud Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s ní nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times. Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.

MMF předpověděl, že pokud jednotlivé státy nebudou sdílet LNG a ceny nebudou uměle drženy dole, tak jakákoli snaha Moskvy ohledně zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.

Ruská plynárenská společnost Gazprom přitom už německým firmám Uniper a RWE sdělila, že z důvodu zásahu vyšší moci nebude schopna plnit své závazky. Přes Německo proudí část ruského plynu i do České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...