Nezaměstnanost v září zůstala na srpnových 3,8 procenta

Nezaměstnanost v září zůstala na srpnových 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně mírně ubylo, zhruba o dva tisíce. Ukazuje to na úspěch programu Antivirus, uvedla při oznamování výsledků ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V evidenci úřadů práce bylo ke konci září 277 015 nezaměstnaných, což je nejvyšší zářijová hodnota od roku 2017. Meziměsíčně jejich počet ale klesl o 2063. Loni v září bylo v Česku bez práce 2,7 procenta lidí. Údaje zveřejnil Úřad práce ČR.

Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde. Dosavadní stagnaci čísel způsobují podle nich právě vládní programy na podporu zaměstnanosti, především program Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a bránit propouštění.

„Z tohoto pohledu tak současná míra nezaměstnanosti zcela nevypovídá o stavu ekonomiky a je pravděpodobné, že po postupném ukončování podpůrných programů bude nezaměstnanost dále růst,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Poslední prognóza ministerstva financí předpokládá růst podílu nezaměstnaných v závěru roku na 4,7 procenta. „To by znamenalo meziroční zvýšení počtu nezaměstnaných osob o více než 130 tisíc osob, ale stále by to bylo podstatně méně, než se předpokládalo na začátku koronakrize,“ doplnil Seidler.

Stále příznivá situace na trhu práce podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy svědčí – komě toho, že růst počtu nezaměstnaných brzdí zmíněný Antivirus – také o tom, že před letošním nástupem pandemie na něm existoval značný polštář extrémně nízké míry nezaměstnanosti a historicky rekordního počtu volných pracovních míst. 

„Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům,“ uvedl.

„Prudké poklesy HDP nelze přečkat bez nepříznivých dopadů na trh práce, jakkoliv jsou snahy vlád a dalších autorit ve smyslu tlumení dopadů hospodářské recese bezprecedentní,“ upozornil pak hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V příštím roce tak podle něj může být v jednotlivých měsících překonána v případě nezaměstnanosti i úroveň pěti procent.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Maláčová v této souvislosti připomněla, že se hovořilo o podzimní osmi či dokonce desetiprocentní nezaměstnanosti. Přesnější odhad jejího dalšího vývoje ale neřekla. „V těchto dnech by to bylo věštění z křišťálové koule. Jsme otevřená ekonomika, jsme závislí na tom, co se děje v zahraničí,“ dodala.

Ministryně dále uvedla, že se teď také mění zaměření práce jejího ministerstva, a to na oblast nelegálního zaměstnávání a kontroly dodržování zákoníku práce. „To bude to, čím se bude ministerstvo práce a sociálních věí v příštích týdnech a měsících ještě více a intenzivně zabývat,“ podotkla.  

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je to velké téma. „Protože máme signály z trhu práce, že někteří chtějí pozvat do České republibky cizince a ideální je, když je zneužijí k tomu, aby jim platili nižší mzdy. To je pro nás neakceptovatelný přístup a jsem rád, že ministerstvo s tím přichází, ale měla by to být kontinuální práce,“ řekl České televizi Středula.

Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím úřadů práce 316 658 volných míst. Bylo to o 24 165 méně než v srpnu a o 28 696 méně než před rokem. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,9 uchazeče.

„Meziměsíčně sice mírně klesl počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich ale nově nahlásili přes 51 tisíc, což je o 4700 více než ve stejnou dobu loni,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Dodal, že v příštích měsících nezaměstnanost pravděpodobně vzroste v souvislosti s útlumem sezonních prací.

Téměř tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou určeny pro lidi se základním či nižším vzděláním. Největší zájem mají firmy o stavební dělníky, montéry, řidiče nákladních aut nebo kuchaře.

Během září se na úřadech práce nově přihlásilo 50 874 lidí, především z Moravskoslezského kraje a středních Čech. Z evidence naopak odešlo zhruba 53 tisíc uchazečů. Novou práci získalo 37 118 osob.

Jako každý rok i letos se v září přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání hlavní vlna čerstvých absolventů škol a učilišť, kterých bylo téměř 12 700. Nezaměstnanost to ale výrazně neovlivnilo. Celkově bylo ke konci září bez práce necelých 16 tisíc absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých.

Nejvíce lidí bez práce bylo v okrese Karviná

Nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku vykazoval na konci září okres Karviná, a to 8,1 procenta. Následovalo Mostecko se sedmi procenty a Ostrava-město s nezaměstnaností 6,7 procenta.

Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Rychnovsko, kde bylo bez místa 1,8 procenta lidí. O jednu desetinu procentního bodu vyšší registrovaly úřady práce v okresech Jindřichův Hradec a Praha-východ.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 23 okresů. Nejvýrazněji stoupla na Mělnicku, Teplicku a v okrese Praha-západ. Naopak v 54 okresech míra nezaměstnanosti ve srovnání se srpnem klesla. Nejvíce, o osm procent, v okrese Jičín. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...