Netrestejte automobilky za to, že prodávají málo elektromobilů, vyzývají státy Unii

Nahrávám video
Studio ČT24: Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Petzl o sankcích
Zdroj: ČT24

Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na čtvrtečním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má k dispozici ČTK.

„Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ stojí ve dvoustránkovém materiálu, který podpořily rovněž Rakousko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Česko se svým návrhem již v říjnu obeslalo jednotlivé evropské země a následně se shodlo na společném postupu s Itálií. Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Podle některých expertů není o elektromobily takový zájem, jak se původně očekávalo, protože jednotlivé země nevytvořily příznivé podmínky pro jejich používání. Kritici postupu Bruselu rovněž tvrdí, že když budou muset automobilky pokuty platit, nebudou mít peníze na investice do rozvoje nových elektromobilů. Se zrušením sankcí v příštím roce nemá problém ani Německo, řekl již na začátku listopadu český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na čtvrtečním zasedání Česko zastupuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Současné cíle pro osobní automobily, které mají být vymáhány od roku 2025, znamenají riziko uložení pokut výrobcům, kteří nejsou schopni splnit tyto přísné požadavky kvůli zpomalujícímu se přechodu na elektromobily. Takové sankce by vážně omezily schopnost průmyslu reinvestovat do inovací a rozvoje, což by poškodilo konkurenceschopnost Evropy na globální scéně,“ uvádí se ve společné česko-italském dokumentu.

„Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) na tyto obavy upozornila a my podporujeme potřebu naléhavých vhodných opatření a dostatečných finančních prostředků na úrovni EU, včetně případného krátkodobého balíčku, který by usnadnil spravedlivou transformaci, jež nebude dále podkopávat evropskou konkurenceschopnost,“ dodává non-paper.

„Sankce jsou nesmyslné,“ říká ředitel sdružení

Aby kvótu o dodávání elektroaut automobilky splnily, musely by do konce příštího roku na trh umístit přes milion vozidel. „Kdyby nedosáhly předepsaných kvót, platily by pokutu v objemu až šestnácti miliard,“ popsal ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

„Všechny firmy automotivu napříč celou Evropou vydají za rok celkem asi šedesát miliard do vědy a výzkumu elektromobilů. Hrozí, že by kvůli sankci přišly o velkou část těchto peněz,“ upozornil. To je podle něj v situaci, kdy na tomto poli musí Evropa soutěžit s Čínou, naprosto nesmyslné.

A co se zákazem spalovacích motorů?

Česko chce podle ministra Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035 a vznikal i za českého předsednictví v Radě EU. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce tuzemsko diskusi vést už v příštím roce. I o tomto požadavku hovoří společná iniciativa Itálie a Česka pro čtvrteční jednání.

„Očekává se, že Evropská komise do roku 2025 zveřejní zprávu o pokroku v zavádění osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, o dopadu na zaměstnanost a o stavu infrastruktury pro dobíjení a tankování. Vyzýváme Komisi, aby tuto zprávu předložila co nejdříve, aby odrážela realitu na trhu a poskytla průmyslu potřebný čas na přizpůsobení,“ píše se ve společné výzvě.

Posouzení norem emisí CO2 pro nová osobní vozidla a nová lehká užitková vozidla je podle iniciativy „naléhavě nutné, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a aby se zabránilo odlivu investic z výzkumu a vývoje zelených technologií“. „Proto je třeba co nejdříve předložit zprávu o pokroku a komplexní zhodnocení, přičemž revizi by měla Komise navrhnout ještě v roce 2025,“ říká výzva.

Česko chce non-paper představit jak tento čtvrtek na jednání ministrů průmyslu, tak příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů dopravy.

Krizi automobilového průmyslu se chce osobně věnovat von der Leyenová

Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. Von der Leyenová vede Komisi od roku 2019, nedávno byla zvolena na dalších pět let.

„Povedu strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě,“ uvedla šéfka Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...