Nesmíme rozpoutat hysterii, výsledkem musí být dohoda s USA, míní Vlček

Nahrávám video

Je velká vůle nesedět s rukama v klíně, přijít s konkrétní reakcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v souvislosti s odvetnými cly ze strany Evropské unie na americké zboží. Dodal, že balík, se kterým nyní Evropa přichází – zavedení cel na hliník a ocel – je první reakcí. „Zároveň ale říkáme, že nesmíme rozpoutat hysterii a jít do celní války. Výsledkem musí být dohoda,“ podotkl.

V pondělí rozeslala Evropská komise jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel v reakci na americké tarify na ocel a hliník. EU podle bruselského serveru Politico navrhuje uvalit pětadvacetiprocentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.

V dalších krocích musí Evropská unie podle Vlčka cílit na „citlivá odvětví amerického průmyslu“. „Automobilový průmysl, výroba motocyklů nebo třeba některé zemědělské produkty,“ vyjmenoval. Na poznámku moderátora, že vyšší zdanění automobilek na evropském trhu již Evropa má, Vlček řekl, že jde o některé případy.

„Spojené státy v tomto případě mají pravdu, že průměrné zatížení Ameriky vůči Evropě v oblasti produktů je vyšší – zhruba o čtyři desetiny procenta –, ale na druhou stranu vstup evropských firem včetně těch českých na americký trh je více zatížen cly americkými. Saldo v oblasti služeb je zase ve prospěch americké ekonomiky,“ podotkl.

Zdražení hrozí všude, míní Vlček

Evropská unie včetně Česka chce podle Vlčka obchodní vztah v hodnotě 1,6 bilionu eur spíše prohlubovat než ho destruovat, ale Evropa také nesmí sedět s rukama v klíně. Ve druhé fázi odvetných cel, která by měla platit od poloviny května, by podle něj kromě výše zmíněného automobilového průmyslu měla být i oblast digitálních technologií. „Říkáme, že všechny možnosti jsou otevřené, ale o tom aktuálně povedeme debatu na úrovni Evropy,“ dodal s tím, že debata musí být jednotná.

Kdyby „silná odveta“ nastala, podle Vlčka by to pozitivní dopad nemělo. „Jakékoliv zavádění cel je ku škodě – ku škodě spotřebitelů jak na evropském, tak americkém trhu,“ dodal. Na otázku moderátora, kde potenciálně hrozí to, že si evropský spotřebitel bude muset kvůli clu připlatit, ministr řekl, že „potenciálně ve všech oblastech“.

Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič již v polovině února nabídl USA nulová cla na automobily a na některé průmyslové výrobky a USA tuto nabídku odmítly. V této souvislosti Vlček uvedl, že nemá informaci, proč ji odmítly. Dodal, že sám byl v Spojených státech před třemi týdny, aby viděl náladu, která tam nyní panuje.

„Zatím vidíme bohužel jen chaos“

„Bohužel i vysoce postavení úředníci americké administrativy na pozicích ministrů mnohdy nejsou schopni vést tu debatu konkrétně, protože přece jen ten americký systém je jiný, než na jaký jsme zvyklí v Evropě,“ dodal s tím, že slovo prezidenta tam má velkou váhu. „Proto sami nechceme jít do ukvapené reakce. Jít rovnou cestou celních válek, protože situace třeba za týden nebo za měsíc může být úplně opačná,“ míní.

Přiznal, že vlastně neví, co USA chtějí. „Spojené státy dodnes nebyly schopny definovat, jakým způsobem chtějí vzájemný vztah nastavit, proto sami říkáme, že Evropa musí jednat jednotně. Reakce ale musí přijít a výsledkem musí být sednout si k jednomu stolu a ukázat, jakým způsobem negativně můžou cla dopadnout i na samotný americký průmysl,“ poukázal s tím, že by ho samotného zajímalo, jaká je strategie Trumpovy administrativy. „Zatím vidíme bohužel jen chaos.“

Zástupci EU se podle něj snaží být v debatě velmi konkrétní. „Snažíme se být velmi aktivní, ukazovat čísla, ukazovat argumenty, Maroš Šefčovič byl v USA za poslední měsíce dvakrát. Řada evropských lídrů, a na tom byla také shoda, do Spojených států cestuje, ukazuje, argumentuje tak, abychom nakonec dosáhli dohody,“ dodal s tím, že EU navrhuje například prohlubování spolupráce s USA v oblasti LNG nebo obranných technologií či větší spolupráci v oblasti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...