Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.
„Pro Německo jako průmyslovou zemi je to v této době velmi dobrá zpráva. Spolková vláda masivně uleví zpracovatelskému průmyslu s náklady na elektrickou energii. Radikálně snížíme daň z elektřiny, stabilizujeme přenosové poplatky a pokračujeme v kompenzacích v cenách elektřiny, aby se podniky mohly lépe vyrovnat se současnými cenami elektrické energie,“ prohlásil sociální demokrat Scholz.
Ministr hospodářství Robert Habeck, který je ze strany Zelených, dohodu označil za klíčový krok k podpoře konkurenceschopnosti německého průmyslu. „Podpoříme podniky od těch středních až po koncerny,“ řekl.
Za správnou cestu považuje balíček i ministr financí Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP). „Konkurenceschopnost průmyslu i středních podniků je pro vládu stejně důležitá. Proto v celé šíři snížíme daňovou zátěž výrobních provozů náročných na energii,“ dodal.
Prodloužení kompenzací pro stovky firem
Součástí plánu je masivní snížení daně z elektřiny na minimální evropskou úroveň. Z toho by podle prohlášení měly profitovat všechny podniky, nikoli pouze ty, které doteď dostávaly kompenzace za vysokou spotřebu elektřiny ve špičce. Stávající kompenzace pro 350 podniků, které čelí mimořádné mezinárodní konkurenci, budou prodlouženy a rozšířeny.
Spolková vláda uvedla, že balíček se skládá z několika částí. Vedle už dohodnuté stabilizace přenosových poplatků pro první polovinu roku 2024 výrazně klesne pro všechny podniky ve výrobě daň z elektřiny. Konkrétně ze současných 15,37 eura (377 korun) za megawatthodinu na 50 centů (12,30 koruny) za megawatthodinu. V převodu na kilowatthodiny to bude z 1,537 centu na 0,05 centu.
Snížení daně z elektřiny bude pro roky 2024 a 2025 ukotveno zákonem. Vláda se zároveň shodla, že snížení by mělo následně platit i tři další roky, tedy v letech 2026 až 2028, pokud bude možné z rozpočtu zajistit financování takové úlevy.
Zajištění konkurenceschopnosti prioritou
Německá vláda se na opatřeních dohodla po měsících sporů ve vládní koalici ohledně toho, jak zajistit, aby německý průmysl zůstal v prostředí vysokých nákladů na energie konkurenceschopný. Vláda ve čtvrtek uvedla, že balík obratem předloží Spolkovému sněmu, aby ho poslanci mohli schválit co nejdříve.
Dluhová brzda je opatření zakotvené v ústavě, které brání přílišnému zadlužování země. Na dodržování tohoto mechanismu, který funguje automaticky ze zákona, trvá ministr financí Lindner. Po oznámení dohody začaly na burzách zpevňovat akcie německých chemiček.
Opatření v Německu pocítí i sousední Česko. „S představiteli českých firem o opatřeních na podporu průmyslu jednáme průběžně. Německý návrh nyní podrobně zanalyzujeme z hlediska dopadů na český průmysl a následně na vládní úrovni spolu se zástupci firem rozhodneme o dalším postupu tak, abychom zachovali konkurenceschopnost tuzemských společností,“ sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
„Dopad může být dost smíšený. Na jedné straně to z hlediska konkurenceschopnosti bude velký problém, protože německá vláda disponuje dostatečnými fiskálními kapacitami, aby pomohla domácímu průmyslu, kterému se nedaří. Od roku 2018 vidíme dlouhodobý pokles ve výrobě (Německa), nejvíc se nedaří energeticky náročnému průmyslu, kam by měla mířit ta podpora,“ konstatoval analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Je to nepříjemná zpráva pro Česko i ostatní státy Evropy a je velká otázka, jak se s tím popasuje Evropská komise a jestli to nevyhodnotí jako nepovolenou státní podporu. Může to vést i k celoevropskému střetu,“ míní analytik.
„Ve chvíli, kdy máme společný trh, o který bojujeme, ať už jako firmy nebo jako národy, tak to znamená ohrožení českých firem. Já v tom čtu i to, že podporují vlastní průmysl, to znamená, že chtějí vyrábět na maximum. Může to znamenat, že budou vyrábět doma a nebudou nakupovat od českých firem,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR Radek Jakubský s tím, že dopad může být „poměrně velký“.
Na druhou stranu, pokud se Berlínu podaří povzbudit domácí průmysl a německé ekonomice by se začalo dařit, tak by to podle Rusinka mohla být pro Česko dobrá zpráva, protože česká ekonomika je s tou německou úzce provázaná. „Obzvlášť český zpracovatelský průmysl je velmi navázaný na to, jak se Německu daří nebo nedaří,“ podotkl analytik.
Vysoké ceny energií jsou aktuálním tématem také v České republice, kde zatěžují domácnosti i podniky. Energetický regulační úřad (ERÚ) na příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií podílí velmi výrazně.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.
Skokový růst regulovaných složek ceny energií může podle Ocelářské unie fatálně ohrozit konkurenceschopnost českého ocelářství, protože by to zvýšilo náklady firem o desítky až stovky milionů korun ročně. Ztráty konkurenceschopnosti se obává také Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP).
