Německo čeká druhý balík na podporu ekonomiky. Zelená má zelenou, šrotovné červenou

Nahrávám video

Německé vládní strany schválily nový balík opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun). Navzdory tlaku automobilek ale plán neobsahuje ani takzvané šrotovné, ani podporu prodeje automobilů se spalovacími motory. Protesty v nedávných týdnech proti zvažované pomoci automobilkám tak padly na úrodnou půdu.

Do hospodářství největšího obchodního partnera České republiky míří částka přesahující dva loňské tuzemské rozpočty nebo celý objem Marshallova plánu. Obsahuje například jednorázový příspěvek ve výši 300 eur (téměř osm tisíc korun) na každé dítě či větší investice do zelené energie.

„Pro příštích šest měsíců snížíme daň z přidané hodnoty z 19 procent na 16 procent,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová. 

Jedno slovo v plánu chybí – šrotovné. A to přesto, že na automobilkách závisí na 1,8 milionu pracovních míst. Řada politiků ale chce, aby si bohaté firmy pomohly samy. Vyjadřují tak to, co dopravní expert Christian Hochfeld: „V minulých letech zažily německé automobilky nejlepší roky ve své historii, nebo přinejmenším za posledních sto let.“

Podpora elektromobilů se ještě zvýší

V jiné oblasti ale chce být německá vláda velkorysá. Dosavadní prémie na koupi elektromobilů se má zdvojnásobit. Zájemce tak může dostat v přepočtu až 160 tisíc korun.

Odborníci ale poukazují na to, že německé elektromobily mají paradoxně podobný problém jako kdysi východoněmecké trabanty. Zájemci na ně často musí čekat. Někdy až rok. „Je to způsobeno zejména nedostatkem baterií,“ uvedl expert Hochfeld. 

Navíc, pokud by plán německé vlády na podporu elektromobility vyšel, čeká automobilky další problém, uvádí zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „Spalovací motory, uctívané produkty německých inženýrů, nahradí mnohem levnější elektromotory. Stále větší část hodnoty auta bude tvořit software a hrozí, že spolu s tím budou zisky inkasovat ne automobilky, ale americké technologické firmy,“ uvedl. 

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 35 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...