Nejbohatší na světě je potřetí za sebou Bezos. České prvenství zůstává Kellnerovi, uvedl časopis Forbes

Nejbohatším člověkem světa je už třetím rokem za sebou šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota jeho majetku činí zhruba 113 miliard dolarů (2,8 bilionu korun). Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku časopisu Forbes. Nejbohatším Čechem je Petr Kellner s majetkem za 14,9 miliardy dolarů (373 miliard korun).

Bezos si udržel první příčku, ačkoli v rámci rozvodové smlouvy přenechal své bývalé manželce akcie Amazonu v hodnotě 36 miliard dolarů. 

Na druhém místě mezi dolarovými miliardáři zůstal zakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates. Za ním následuje Bernard Arnault, což je šéf skupiny LVMH, která se specializuje na luxusní doplňky.

Jak si vedli Češi

Mezi světové dolarové miliardáře se letos opět zařadilo osm Čechů. Prvenství si mezi nejbohatšími Čechy dál drží majitel investiční skupiny PPF Petr Kellner s odhadovaným majetkem v hodnotě 14,9 miliardy dolarů, což je v přepočtu 372,7 miliardy korun.

Petr Kellner
Zdroj: PPF

Následuje realitní magnát Radovan Vítek, většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský a premiér Andrej Babiš. Vítek a Křetínský zbohatli a v žebříčku sesadili premiéra Babiše z druhého na čtvrté místo. Hodnota Babišova majetku navíc klesla proti loňsku z 3,5 na 3,2 miliardy dolarů (80 miliard korun). 

Pětici nejzámožnějších Čechů uzavírá vlastník skupiny KKCG Karel Komárek s majetkem za 3,1 miliardy dolarů. Šestý je majitel společnosti Sev.en Energy Pavel Tykač, sedmý je zakladatel firmy Avast Pavel Baudiš, osmičku uzavírá spolumajitel Penty Marek Dospiva.

Forbes v úterní zprávě upozornil, že na majetek řady bohatých lidí mělo negativní dopad šíření koronaviru. Časopis k 18. březnu, kdy letošní seznam dokončoval, napočítal po celém světě 2095 dolarových miliardářů. To bylo o 58 méně než před rokem. Hodnota majetku zhruba poloviny miliardářů se navíc proti loňsku snížila.

Celkový majetek miliardářů se meziročně snížil o 700 miliard zhruba na osm bilionů dolarů (přes 200 bilionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...