Varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná, píše ve své analýze agentura Reuters. Londýn s finanční čtvrtí City je nadále centrem světových financí.
Developer Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy dolarů (28,1 miliardy korun), že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Lipton není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy Axa, se jeho nákladná sázka na investici ve čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.
„Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné,“ podotkl Lipton.
Za poslední rok počítáno do letošního června Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoliv jiné město. Jen v příštím roce by se tady měl otevřít druhý nejvyšší mrakodrap západní Evropy.
Jako cíl pro investice do finančních technologií překonala britská metropole i New York a zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu s denním objemem 6,6 bilionu dolarů.
Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo Unii. Tuto skutečnost zaznamenali také velcí hráči na Wall Street. Ukazuje to finanční společnost Goldman Sachs, která v londýnském City v červenci otevřela svoji novou evropskou centrálu.
Radši nižší mzdu než odejít z Londýna
Britská vláda se v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla, uvádí Reuters, nicméně deset vysokých představitelů odvětví upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá ve svém časovém pásmu reálného konkurenta.
Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina výše postavených bankéřů nebude ochotná opustit Londýn. Uvažuje o tom, že si nechá snížit mzdu o 20 procent, aby mohl zůstat ve městě.
„Pokud jste italský bankéř, který se přestěhoval do Londýna před 20 lety, a vaše děti chodí do soukromé školy za rohem, pak se nebudete chtít stěhovat do Frankfurtu,“ říká.
Dokud není ztráta přístupu na jednotný trh EU jistá, jsou firmy opatrné
Londýn je globálním centrem pro obchodování, půjčky a investice a největším čistým vývozcem finančních služeb na světě. EU se na jeho aktivitách podílí čtvrtinou.
Banky, pojišťovny a správcovské společnosti ale neberou očekávaný brexit úplně lehkovážně. Přesunuly už majetek za více než bilion eur (25,8 bilionu korun) na kontinent a otevřely si nové centrály v EU jako zajištění proti tomu, že by se Británie náhle odstřihla od EU.
Většina hlavních finančních institucí se však zatím nerozhodla přesunout velkou část zaměstnanců a aktivit, dokud nebude potvrzena ztráta přístupu na lukrativní jednotný unijní trh.
Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 dokonce zvýšil o 31 tisíc, byť počet lidí pracujících speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví klesl o tři tisíce. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst.
Centrální banka Bank of England odhaduje, že do úplného odchodu z EU by mohlo být přesunuto na čtyři tisíce osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímána v Londýně.
Profesor ekonomické historie se specializací na finanční centra Youssef Cassis uvádí, že finanční hlavní města jako Londýn mají pozoruhodnou dlouhověkost. Jejích růst a pád se obvykle dějí tempem „ledovce“.
Šéf organizace propagující Lucembursko jako finanční centrum Nicolas Mackel míní, že víc než ztráty pracovních míst dopadnou po brexitu na vývoj v Londýně přesuny aktivit. „Není to období od dnešního dne do Vánoc, na které se musíme dívat, ale v rámci pěti, deseti, patnácti a dvaceti let,“ dodal Mackel.
