Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Nahrávám video

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.

Vládní strany se shodují na zvýšení spotřebních daní z tabáku a alkoholu, na snížení podpory stavebního spoření nebo na seškrtání některých daňových výjimek. Přou se naopak o zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi. Prosazují to lidovci a Starostové, ODS je proti. Sporné jsou i změny v sazbách DPH. Opozice snahy ušetřit kvituje – ne tak ale způsob, kterým k nim přistupuje vláda. O daňových změnách kabinet podle ANO nepřemýšlí v souvislostech a může tak naopak ekonomiku zpomalit.

Kočárník, který byl ministrem v letech 1992 až 1997, považuje za nutné dělat plošné škrty. „Protože dohodnout jednotlivé výjimky je velký problém,“ poznamenal. Nějaká strategie nicméně podle něj potřeba je. „My jsme tehdy škrtali nějaká procenta, dneska bych to také doporučil ještě pro letošní rozpočet, protože pravděpodobně skončí větším schodkem, pokud se nic neudělá, než je plánováno,“ varoval. S tím, že musí jít o plošné škrty, souhlasí také Nerudová.

Sedmdesát miliard

Cílem připravovaného konsolidačního balíčku je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. To Nerudová označila za málo ambiciózní cíl. „Abychom začali výrazně snižovat státní dluh, tak by bylo potřeba, abychom skutečně snižovali tempem zhruba jedno až 1,5 procenta HDP ročně,“ řekla. Výčet jednotlivých navrhovaných opatření se podle ní týká jednotek či desítek miliard. „A my potřebujeme konsolidovat v řádu stovek miliard,“ dodala. Podle ní velkou částku, která chybí v rozpočtu, způsobilo zrušení superhrubé mzdy a zrušení daně z převodu nemovitosti.

Zda je sedmdesát miliard dostatečně rychlé tempo, podle Kočárníka závisí na tom, jak se bude vyvíjet letošní rok. „Pětikoalice si to dala jako cíl pro příští rok, nicméně vychází to z údajů, které byly prognózovány na letošní rok a ty jsou trochu jiné,“ upozornil. S tím souhlasí i Švejnar. Podle něj je otázka, jak rychle poroste nebo bude klesat ekonomika.

Podle Švejnara je potřeba opatření dělat tak, aby zvyšovala produktivitu a tempo ekonomického růstu. „Například kdyby se podstatně zeštíhlila státní správa a zlepšila se její funkčnost, tak potom ti lidé, kteří mají momentálně nízkou produktivitu ve státním sektoru, by přešli do soukromého sektoru, kde po nich firmy volají, tak je to win win ve smyslu, že se ušetří a zároveň se dodají věci do produktivní části ekonomiky,“ navrhnul.

Nerudová a Kočárník se shodli na tom, že by měly šetřit resorty. „Každý ministr ví, které výdaje ve své kapitole škrtne s lehkým svědomím a které výdaje škrtnout nechce,“ poznamenala ekonomka. Švejnar souhlasil, že každý šéf resortu ví, kde ušetřit. „Je ale pravděpodobné, že když se udělá funkční analýza, tak že některá ministerstva mohou ušetřit více a některá méně,“ podotkl.

Složitý daňový systém

Zdroj dalších peněz pro státní rozpočet vidí Švejnar v daních z nemovitostí či zvýšení daní z příjmu těch fyzických osob, které jsou ve vyšších příjmových kategoriích. „Tam to nebude mít velký negativní dopad na spotřebu, takže to neomezí růst ekonomiky,“ vysvětlil. Nerudová reagovala, že to vnímá podobně. Podle ní je na místě debata o zvyšování daně z přijmu u vysokopříjmových skupin. Největším neštěstím by podle ní bylo řešení prostřednictvím DPH. „Protože zvyšování DPH má vždy regresivní dopad. To znamená, že skutečně dopadá více na nízkopříjmové poplatníky,“ uvedla. Dodala, že v Česku jsou podprůměrně zdaněny nemovitosti.

Kočárník řekl, že co se týče příjmové daně, je proti progresivnímu zdanění. „U majetkových daní můžeme zvyšovat,“ řekl. Progresivní daň podle něj ale musí být taková, aby do rozpočtu něco přinesla. „Dneska, jak jsou úvahy o té progresi, tak to je pár lidí, kterých by se to týkalo a to pro výnos daně je strašně málo,“ upozornil. S tím souhlasí i Švejnar. Podle Nerudové by se progresivní zdanění nemělo dotknout střední třídy, ale lidí s příjmy nad 150 tisíc měsíčně.

Stát podle Nerudové může také výrazně ušetřit digitalizací. „A ke skutečné digitalizaci státu nemůže dojít, pokud máme tak komplikovaný daňový systém. A já mám trochu pocit, že tady tím rozvrtáváním, tou bonboniérou, kterou máme otevřenou a můžeme si vybrat, dojde zase jen ke složitějšímu daňovému systému,“ uvedla. Také Kočárník se domnívá, že v daňovém systému je potřeba vyloučit výjimky. „Na tom se získá dost peněz,“ poznamenal. Domnívá se, že v daňovém balíčku by měl být poměr šedesát procent úspory na výdajích a čtyřicet procent daně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...