Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.
„Budeme se muset podívat pravdě do očí, přestat vypouštět mlhu před volbami a říct, že na naše současné výdaje naše současné příjmy dlouhodobě nestačí,“ konstatoval Rusnok v souvislosti s navyšováním deficitu veřejných financí.
Veřejné finance se loni dostaly do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni podle aktuálních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.
„Buď si musíme říct, že někde zkrátíme výdaje, a to nejsou nějaké hry, že propustíme někde pár set nebo tisíc úředníků, to nebude stačit, to si prostě bohužel musíme přiznat. To je o tom, že si musíme říct, jak potom budeme moci valorizovat všechny klíčové položky sociálních transferů včetně důchodů. Asi nastane doba, kdy tak štědrá valorizace ve všech situacích asi nebude možná,“ upozornil guvernér ČNB.
„A pak je tady příjmová stránka. Naše příjmová kvóta nejen že byla nízká i předtím, ale ještě podle mě zcela neuváženě byla snížena tím velmi podivným zásahem do úrovně zdanění příjmů,“ dodal s odkazem na zrušení superhrubé mzdy, které podle něj oživení ekonomiky nepomůže.
Zamrazilová: Chybí strategie konsolidace veřejných financí
Zamrazilová s Rusnokovým hodnocením souhlasí. „Tady už jednou musí někdo říct nahlas, že i tu úroveň sociálního státu, kterou v současné době máme, byť se někomu zdá nízká a chce ji ještě navyšovat, tak i na tuto úroveň si v současné době – kdy je ekonomika v průměrné kondici – nevyděláme a státní rozpočet je deficitní.“
Zamrazilová zopakovala, že podle Národní rozpočtové rady Česko už v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, tedy na hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovená je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu.
Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později. Podle Rusnoka se tento stav nemusí stát roku 2024 ani později, je ale nutné, pokud bude existovat „jasná trajektorie, že je to udržitelný vývoj“.
„Doufám, že se konečně vytvoří nějaká vize konsolidace veřejných financí. Dosud ministerstvo nechávalo konsolidační strategii jako úkol příští vládě, na což my jsme namítali, že by nemohla vzniknout vůbec žádná delší strategie pro tuto zemi, pokud by jakákoliv strategie měla mít pouze čtyřletý časový horizont,“ dodala Zamrazilová.
Dále upozornila, že v návrhu konvergenčního programu, v kterém vláda každý rok shrnuje střednědobou fiskální strategii, chybí výhled na roky 2022–2024. „Jednak tam absolutně absentuje ta (konsolidační) strategie, ale ony tam dosud ani nejsou údaje pro roky 2022, 2023 a 2024, které by tam normálně měly být,“ upozornila Zamrazilová. Návrh konvergenčního programu je nyní v připomínkovém řízení.
Rusnok nemá strach, že by Česko postihl inflační šok
Rusnok také uvedl, že nemá strach z toho, že by Česko postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen. Připustil ale, že inflace může letos být mírně nad dvouprocentním inflačním cílem. Zamrazilová uvedla, že souhlasí s Rusnokem v tom, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protikoronavirových opatření.
„Není to žádná tragédie. To, že zdražuje ropa, třeba razantněji, než někdo čekal, to, že jsou nějaké výkyvy na světovém trhu potravin, jsou položky, které centrální banka dokonce ve svých měnově politických rozhodnutích dává do takzvaných výjimek. Ale celkovou inflaci to ovlivní, s tím souhlasím,“ řekl guvernér.
„Pokud by naše prognózy ukazovaly, že je tady nějaký trend dlouhodobější, že to není výkyv těchto komodit, tak samozřejmě tomu budeme muset přizpůsobovat naši politiku a začít uvažovat o postupném návratu k sazbám, které jsou řekněme normálnější, než které máme v tuto chvíli,“ dodal Rusnok.
Bankovní rada ČNB v březnu jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.
Meziroční inflace v únoru podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla na 2,1 procenta. Únorová meziroční inflace byla ale o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v prognóze, uvedl už dříve ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl podle něj stejně jako v lednu především vývoj cen potravin.
Odhady analytiků: Březnová inflace vzrostla na 2,4 procenta
Březnová data o inflaci zveřejní ČSÚ v úterý. Meziroční inflace v březnu stoupla podle odhadů analytiků v průměru na 2,4 procenta. Důvodem jsou především dopady zdražení ropy v prvním čtvrtletí na ceny pohonných hmot. Inflace podle ekonomů zůstane nad dvěma procenty i v dalších měsících.
Loni za celý rok se spotřebitelské ceny v Česku průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta.
Prognóza ČNB očekává letos zpomalení růstu cen v letošním prvním čtvrtletí do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle. Kolem cíle by měla podle ČNB inflace kolísat po zbytek letošního roku. „V příštím roce se celková inflace dostane lehce nad inflační cíl, a to zejména v důsledku růstu spotřebních daní. Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se na horizontu měnové politiky ustálí na inflačním cíli,“ uvedl v březnu Král.
Návrh na příspěvek od ČNB je podle Rusnoka „mlha“
Rusnok se dále vyjádřil také k březnovému vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyzval, že ČNB by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Babiš tehdy po jednání s prezidentem Milošem Zemanem poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.
„Pan premiér je takový trošku politický marketér a vypouští různé mlhy. Toto byla mlha, o tom jsem přesvědčen,“ uvedl Rusnok. K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se už dříve vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to legitimní požadavek, ale momentálně nemožný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.
Celá diskuse ve videu v úvodu článku.
