Národní plán obnovy by měla vláda projednat ještě v dubnu, uvedl Havlíček

Národní plán obnovy byl podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pátek, po diskuzi v rámci členů koalice, poslán do meziresortního připomínkového řízení. To bude trvat několik následujících dnů. Chtěl by, aby ho ještě v dubnu projednala vláda, a poté bude okamžitě odeslán Evropské komisi.

Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Podle Havlíčka by z něj mohla Česká republika získat 172 miliard korun a dále bude moci čerpat půjčky až do výše asi 405 miliard korun. Na konci března uvedl, že v rámci koalice se jedná o zapojení dalších zhruba 18 miliard korun právě ve formě úvěrů.

Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, asi 79 miliard korun, je určena na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. S podporou se počítá i na zdravotní prevenci. Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie. Vláda jeho přípravu a konzultace plánu podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Peníze z programu COVID III podpoří i investice

Vláda v pondělí také schválila rozšíření státem zaručených úvěrů firmám v programu COVID III o úvěry určené nejen na provoz, ale i na investice. Podpora se nově bude vztahovat na investiční úvěry až do 90 milionů korun v závislosti na velikosti podniku a maximální výši ručení.

V případě firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit až do 90 procent u úvěrů do 50 milionů korun a do 50 procent pro úvěry do 90 milionů korun. V případě podniků od 251 do 500 zaměstnanců by stát měl ručit až do 80 procent pro úvěry do 50 milionů korun a až do 50 procent u úvěrů do 80 milionů korun. O podporu bude možné požádat do konce roku a délka ručení bude maximálně šest let.

Zaručené úvěry budou postupně podle dnešního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nahrazovat přímou vládní pomoc. „Máme tu program COVID III, kterým jsme si vytvořili úvěrový rámec ve výši zhruba 500 miliard korun připravených u komerčních bank pro podnikatele a firmy k nastartování jejich podnikání. Jako velice důležité pak vidím rozšíření účelovosti zaručených úvěrů z provozních na investiční,“ uvedla. Začátek čerpání investičních úvěrů lze očekávat zhruba na počátku května.

Banky v COVID III k 15. březnu podle ČNB schválily 4204 žádostí v objemu 28,4 miliardy korun. Podnikatelé z programu zatím získali půjčky za zhruba 23,4 miliardy korun. Ve srovnání s údaji k 28. únoru počet přijatých žádostí k 15. březnu vzrostl o 280, objem stoupl o 1,4 miliardy korun.

Kabinet se shodl na podpoře provozovatelů dětských skupin

Stát přispěje provozovatelům dětských skupin, které byly kvůli epidemii od 1. března plošně zavřeny, na nájemné a zvýšené náklady související s epidemií covidu. Vláda schválila také vyčlenění 74,2 milionu korun pro provozovatele dětských skupin, které byly kvůli epidemii od 1. března plošně zavřeny. Podpora má směřovat na nájemné a zvýšené náklady související s epidemií covidu.

Dotace má pokrýt polovinu výdajů poskytovatele na nájemné na období šesti měsíců v průběhu roku 2021. Na další částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících s pandemií je určena suma 44,2 milionu korun, výše dotace se bude odvíjet od počtu pečujících. V Česku je aktuálně v provozu 1132 dětských skupin s celkovou kapacitou 15 049 míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 37 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...