Nálada spotřebitelů v Německu se zhoršila. Snížení DPH nezabralo tolik, jak se čekalo

Nálada německých spotřebitelů se na konci léta zhoršila, vyplývá z průzkumu, který v pátek zveřejnil institut GfK. Přispělo k tomu hlavně očekávání slabších příjmů. Index nálady spotřebitelů za měsíc září se podle institutu snížil na minus 1,8 bodu z předchozích minus 0,2 bodu. Na Slovensku se pak ekonomická nálada druhý měsíc po sobě zlepšila.

Pokles indexu v Německu tak vyvolává obavy, zda jsou výdaje domácností v největší evropské ekonomice dostatečně silné na to, aby se hospodářství mohlo dál zotavovat z koronavirového šoku. Index nálady německých spotřebitelů, založený na vzorku zhruba dvou tisíc lidí, se přitom v předchozích třech měsících zvyšoval. 

Analytik GfK Rolf Bürkl v souvislosti s poklesem indexu poukázal na růst počtu případů nákazy novým koronavirem a na obavy z dalšího kola karanténních opatření, které vyvolávají nejistotu a snižují náladu.

„Snížení DPH, které vešlo v platnost 1. července, podněcuje ke spotřebě, ale nyní nepřináší žádné silnější impulsy,“ konstatoval Bürkl.

Berlín se rozhodl snížit daň z přidané hodnoty (DPH) na půl roku. Základní sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Záměrem vlády bylo povzbudit hospodářství zasažené dopady koronavirové krize vyšší spotřebou. Snížením obou sazeb DPH klesnou podle ministerstva financí letos příjmy z daní o 20 miliard eur (asi 525 miliard korun).

Třebaže se očekává, že příjmy spotřebitelů klesnou, už čtvrtý měsíc za sebou se zlepšilo očekávání ohledně stavu celkové ekonomiky země.

Optimismus je stále velmi vratký

Spotřebitelé stále čekají, že se z toho německá ekonomika dokáže dostat, podotkl Bürkl. Varoval ale, že optimismus může vyprchat, pokud se nepodaří zastavit nárůst počtu nových případů nákazy, a úřady tak budou nuceny zavádět přísná opatření.

Ve druhém čtvrtletí německá ekonomika oproti předchozím třem měsícům klesla o rekordních 9,7 procenta. Berlín odhaduje, že i přes hospodářské oživení ve druhé části roku zaznamená ekonomika za celý rok nejhorší recesi v poválečné době. Naposledy uvedl, že na letošek počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 6,3 procenta.

Nálada na Slovensku se zlepšuje

Ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v srpnu druhý měsíc po sobě zlepšila, nadále však zaostává za loňskem i za obdobím do letošního března. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil slovenský statistický úřad.

Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady na Slovensku po úpravě o sezonní vlivy v srpnu vzrostl o devět bodů na 83,5 bodu. Jeho stávající hodnota zaostala za dlouhodobým průměrem o 19,8 bodu a za výsledkem z loňska o 13,1 bodu.

V meziměsíčním srovnání se pak nálada zlepšila ve všech sledovaných sektorech kromě stavebnictví. Oproti loňsku byl ukazatel lepší pouze v průmyslu.

Na novodobém minimu byla ekonomická nálada na Slovensku letos v červnu, kdy zmíněný ukazatel klesl na 64,8 bodu. V únoru, tedy měsíc před potvrzením prvního případu koronaviru v zemi, byl na 98 bodech. Následná karanténní opatření, z nichž většinu Bratislava mezitím zrušila, ovlivnila i činnost řady podnikatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...