Na změnách daní nevydělají lidé s nejnižšími příjmy, potvrzuje analýza

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

„Zaměstnanci s nízkými výdělky na sněmovnou schválených změnách nevydělají buď nic, nebo velmi málo, protože tito daň z příjmu již dnes neplatí nebo jen velmi nízkou. Míra celkového zdanění jejich výdělků je přesto vysoká, protože procentní odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd jsou vysoké a schválené změny na tom nic nemění,“ uvádí analýza. Návrh zároveň ale snižuje z analyzovaných návrhů průměrné daňové sazby nejvíce.

Návrh dokonce vede k situaci, kdy průměrné zatížení daní z příjmů a pojistnými odvody je u nejméně výdělečných zaměstnanců vyšší než u zaměstnanců s vyššími výdělky, vyplývá z analýzy.

Studie dále uvádí, že opatření schválená sněmovnou se nedotknou dvanácti procent zaměstnanců. Jde o osoby s nízkými příjmy, které například nepracují celých dvanáct měsíců v roce a už dnes daň z příjmu fakticky neplatí.

Samotný návrh premiéra Adreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent by připravil veřejné finance podle analýzy o 83 miliard korun. Návrh přitom snižuje daňovou progresi a v absolutním pohledu disproporčně zvýhodňuje zaměstnance s vysokými výdělky.

„Z relativního pohledu (procentuální snížení sazeb) pětině nejvýdělečnějších zaměstnanců snižuje zatížení práce daněmi a odvody o 3,8 procentního bodu. Nejméně výdělečné pětině zaměstnanců jen o 1,4 procentního bodu,“ uvádí zpráva.

Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ohledně zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun mírně zvyšuje daňovou progresi, ale téměř nepomáhá nejméně výdělečné desetině zaměstnanců, protože ti nevyčerpají ani dnešní slevu na poplatníka a daně neplatí.

Návrh podle analýzy nicméně rovnoměrněji snižuje procentní sazbu ve všech skupinách zaměstnanců rozdělených do pěti skupin podle výše příjmu, takzvaných kvintilech.

„Snížení efektivních daňových sazeb se pohybuje mezi 1,1 a 2,5 procentními body. Ve variantě Andreje Babiše se snížení pohybuje mezi 1,4 a 3,8 body,“ uvedla analýza. Ferjenčíkův návrh by měl do veřejných financí dopad 35,5 miliardy korun.

Návrh think-tanku IDEA představený na počátku listopadu mírně zvyšuje daňovou progresi a především výrazně snižuje zdanění nejméně výdělečné pětiny zaměstnanců, protože převádí slevu na poplatníka do daňového bonusu.

Návrh IDEA by připravil veřejné finance o 43,6 miliardy korun. Počítá se zrušením superhrubé mzdy, zavedením sazeb daně z příjmu 19 a 27 procent, zvyšuje slevu na poplatníka na 34 700 korun a zavádí slevu na poplatníka ve formě daňového bonusu, který lze čerpat do záporných hodnot.

Sněmovna schválila daňový balíček obsahující výše uvedené změny v minulém týdnu. Premiér Babiš (ANO) požádal Senát, aby balíček upravil kvůli příliš velkému dopadu na veřejné finance, který ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba 130 miliard korun. Navrhl Senátu, aby vypustil z návrhu zvýšení slevy na poplatníka a zároveň navrhl kompenzace obcím a krajům za výpadek daňových příjmů.

Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli 10. nebo 11. prosince, potvrdil ČT organizační výbor horní komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...