Na přijetí eura není třeba spěchat, shodli se expremiéři Paroubek, Fischer a Rusnok

Nahrávám video
Události, komentáře: Bývalí premiéři Jiří Rusnok, Jan Fischer a Jiří Paroubek k výročí 20 let od vstupu Česka do EU
Zdroj: ČT24

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Fischer v otázce českého přijetí eura soudí, že není potřeba spěchat. „S korunou můžeme ještě pohodlně nějakou dobu žít. Není to jen o tom, co chceme my, ale jak vypadá svět eurozóny, do kterého bychom eventuálně vstupovali,“ podotkl.

Česko má podle něj v současnosti spoustu jiných starostí. „Čímž neříkám, že debata je nelegitimní,“ upozornil vzápětí.

Obdobně se ke vstupu do eurozóny vyjádřil také Paroubek. „Pokud jsme ho (euro) neměli už někdy v roce 2006–2007 jako Slováci, tak je teď trochu pozdě,“ myslí si. Z jeho pohledu je koruna podhodnocená zhruba o jednu pětinu. Přepočtem mezd, důchodů či depozitů občanů by podle něj došlo k „okradení občanů“.

Pro přijetí eura dle Paroubka čas nastane, podstatné však je, aby to bylo výhodné pro české občany. Akt musí být prý racionální.

S názory ostatních expremiérů souzněl také Rusnok. „Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme. Není to nic, co by nás učinilo šťastnými. Samo o sobě je to do značné míry technická záležitost,“ říká. Pokud není v české společnosti dostatečný společenský ani politický konsenzus, tak doba na přijetí evropské měny dle něj „nedozrála“.

Zbohatli Češi po vstupu do EU?

Expremiéři dále debatovali o tom, zda Česko zlepšilo svou ekonomickou kondici po vstupu do Unie. Fischer nejprve upozornil na proměnlivost ve statistikách. „Ne každý zbohatl o čtyřicet procent. Někdo výrazně, většina lidí asi o něco méně,“ konstatoval. Poukázal také na velké regionální nesrovnalosti napříč Českem, které se dle jeho mínění v poslední době nezmenšují.

Na nepoměr v majetcích populace upozornil také Paroubek. „Podle nedávného průzkumu (…) vlastní jedno procento 26 nebo 27 procent celkového národního bohatství, dalších deset procent zhruba další čtvrtinu a padesát procent lidí vlastní necelých pět procent. To je velký nepoměr,“ myslí si.

Míra nerovnosti ve společnosti se dle něj „strašlivě prohloubila“. „Oligopolizace ekonomiky je větší než v ostatních státech západní Evropy,“ podotkl Paroubek.

Rusnok však zdůraznil, že pokud by Česko do EU nevstoupilo, bylo by na tom hůře. „Naše situace je taková, že jsme vstupovali do Unie v rámci velkého rozšíření jako jedna z nejbohatších zemí – relativně. Náš pokrok je relativně jeden z nejmenších,“ usoudil dle materiální životní úrovně na hlavu.

„Když jste na vyšší životní úrovni, obvykle rostete o něco pomaleji. Z nižší úrovně se roste lépe,“ vysvětlil bývalý guvernér České národní banky.

Fischer pak upozornil třeba na prostředky z evropských fondů, u nichž byl prý problém s distribucí a alokací. „Podívejme se na portugalskou dálniční síť a podívejme se na dopravní infrastrukturu našich sousedů – Poláků,“ vyjmenoval.

Paroubek ovšem namítl, že během jeho vlády byly prostředky vyčerpány do eura. „Určitě pak přišla doba, kdy se nevyužívaly úplně dobře,“ připustil. Potíže s využíváním evropských peněz podle něj souvisely i s politickou schopností prosadit své plány.

Benefity z členství v sedmadvacítce

Bývalí premiéři dále shrnuli, jaké benefity z jejich pohledu členství Česka v Evropské unii přináší. Rusnok zmínil jako jednu z hlavních výhod svobodu volného pohybu, svobodného přemisťování či svobodu pracovat v členských zemích. „Myslím, že to jsou všechno obrovské výhody, které zvýšily míru naší svobody,“ usoudil. Velkou výhodou pro českou ekonomiku je podle něj také obrovský vnitřní trh.

Fischer doplnil, že jako jeden z benefitů vidí i možnost podílet se na transformaci státní statistiky. „Bylo to dobrodružství, přechod na evropské standardy a konfrontace (s tím), co se děje jinde ve světě,“ uvedl. Podstatné bylo také podílet se na procesu spolurozhodování v rámci sedmadvacítky.

Paroubek usoudil, že po připojení Česka k EU bylo otázkou, jaké z představ se reálně povedly. „Něco se povedlo, něco se prostě nepovedlo. Životní úroveň – zejména v posledních dvou letech – klesla,“ upozornil expremiér. Unie se podle jeho slov v posledních patnácti letech změnila.

K proměně došlo podle něj i na politických postech v Unii. „Figury typu (Gerharda) Schrödera, (Angely) Merkelové nebo (Jacquese) Chiraca tady nejsou. Myslím, že to ovlivňuje celou politiku Evropské unie. Evropská komise je prostě slabá,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...