Na přijetí eura není třeba spěchat, shodli se expremiéři Paroubek, Fischer a Rusnok

Nahrávám video

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Fischer v otázce českého přijetí eura soudí, že není potřeba spěchat. „S korunou můžeme ještě pohodlně nějakou dobu žít. Není to jen o tom, co chceme my, ale jak vypadá svět eurozóny, do kterého bychom eventuálně vstupovali,“ podotkl.

Česko má podle něj v současnosti spoustu jiných starostí. „Čímž neříkám, že debata je nelegitimní,“ upozornil vzápětí.

Obdobně se ke vstupu do eurozóny vyjádřil také Paroubek. „Pokud jsme ho (euro) neměli už někdy v roce 2006–2007 jako Slováci, tak je teď trochu pozdě,“ myslí si. Z jeho pohledu je koruna podhodnocená zhruba o jednu pětinu. Přepočtem mezd, důchodů či depozitů občanů by podle něj došlo k „okradení občanů“.

Pro přijetí eura dle Paroubka čas nastane, podstatné však je, aby to bylo výhodné pro české občany. Akt musí být prý racionální.

S názory ostatních expremiérů souzněl také Rusnok. „Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme. Není to nic, co by nás učinilo šťastnými. Samo o sobě je to do značné míry technická záležitost,“ říká. Pokud není v české společnosti dostatečný společenský ani politický konsenzus, tak doba na přijetí evropské měny dle něj „nedozrála“.

Zbohatli Češi po vstupu do EU?

Expremiéři dále debatovali o tom, zda Česko zlepšilo svou ekonomickou kondici po vstupu do Unie. Fischer nejprve upozornil na proměnlivost ve statistikách. „Ne každý zbohatl o čtyřicet procent. Někdo výrazně, většina lidí asi o něco méně,“ konstatoval. Poukázal také na velké regionální nesrovnalosti napříč Českem, které se dle jeho mínění v poslední době nezmenšují.

Na nepoměr v majetcích populace upozornil také Paroubek. „Podle nedávného průzkumu (…) vlastní jedno procento 26 nebo 27 procent celkového národního bohatství, dalších deset procent zhruba další čtvrtinu a padesát procent lidí vlastní necelých pět procent. To je velký nepoměr,“ myslí si.

Míra nerovnosti ve společnosti se dle něj „strašlivě prohloubila“. „Oligopolizace ekonomiky je větší než v ostatních státech západní Evropy,“ podotkl Paroubek.

Rusnok však zdůraznil, že pokud by Česko do EU nevstoupilo, bylo by na tom hůře. „Naše situace je taková, že jsme vstupovali do Unie v rámci velkého rozšíření jako jedna z nejbohatších zemí – relativně. Náš pokrok je relativně jeden z nejmenších,“ usoudil dle materiální životní úrovně na hlavu.

„Když jste na vyšší životní úrovni, obvykle rostete o něco pomaleji. Z nižší úrovně se roste lépe,“ vysvětlil bývalý guvernér České národní banky.

Fischer pak upozornil třeba na prostředky z evropských fondů, u nichž byl prý problém s distribucí a alokací. „Podívejme se na portugalskou dálniční síť a podívejme se na dopravní infrastrukturu našich sousedů – Poláků,“ vyjmenoval.

Paroubek ovšem namítl, že během jeho vlády byly prostředky vyčerpány do eura. „Určitě pak přišla doba, kdy se nevyužívaly úplně dobře,“ připustil. Potíže s využíváním evropských peněz podle něj souvisely i s politickou schopností prosadit své plány.

Benefity z členství v sedmadvacítce

Bývalí premiéři dále shrnuli, jaké benefity z jejich pohledu členství Česka v Evropské unii přináší. Rusnok zmínil jako jednu z hlavních výhod svobodu volného pohybu, svobodného přemisťování či svobodu pracovat v členských zemích. „Myslím, že to jsou všechno obrovské výhody, které zvýšily míru naší svobody,“ usoudil. Velkou výhodou pro českou ekonomiku je podle něj také obrovský vnitřní trh.

Fischer doplnil, že jako jeden z benefitů vidí i možnost podílet se na transformaci státní statistiky. „Bylo to dobrodružství, přechod na evropské standardy a konfrontace (s tím), co se děje jinde ve světě,“ uvedl. Podstatné bylo také podílet se na procesu spolurozhodování v rámci sedmadvacítky.

Paroubek usoudil, že po připojení Česka k EU bylo otázkou, jaké z představ se reálně povedly. „Něco se povedlo, něco se prostě nepovedlo. Životní úroveň – zejména v posledních dvou letech – klesla,“ upozornil expremiér. Unie se podle jeho slov v posledních patnácti letech změnila.

K proměně došlo podle něj i na politických postech v Unii. „Figury typu (Gerharda) Schrödera, (Angely) Merkelové nebo (Jacquese) Chiraca tady nejsou. Myslím, že to ovlivňuje celou politiku Evropské unie. Evropská komise je prostě slabá,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...