Zemědělci letos sklidí méně základních obilovin i řepky než loni, vyplývá z prvního odhadu Českého statistického úřadu. Souvisí to podle něj s deštivým podzimem, kdy založili méně porostů ozimých obilovin. Díky tomu ovšem osili více jařin, zejména pšenice jarní a ovsa. Ekonomové neočekávají, že by očekávané výsledky sklizně vedly ke změnám ceny pečiva. Podle Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků ale šly ceny obilovin nahoru už v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále.
Základních obilovin bez kukuřice na zrno sklidí letos zemědělci podle očekávání Českého statistického úřadu téměř 6,8 milionu tun. Ve srovnání s minulým rokem to bude o 520 tisíc tun méně, pokles tedy bude zhruba sedmiprocentní. Jednak osili o procento menší plochu, jednak se o šest procent sníží předpokládaný hektarový výnos.
„V loňském roce zemědělci kvůli deštivému podzimu založili méně porostů ozimých obilovin. Celkově se rozloha ozimů zmenšila o 76 tisíc hektarů. Tento úbytek plochy z velké míry nahradili rozšířením porostů jařin, především pšenice jarní a ovsa. To jsou také jediné obiloviny s očekávaným nárůstem sklizně,“ ozřejmila Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
S mokrým podzimem spojil odhadovaný pokles celkové sklizně i mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. „Jarní obiloviny nejsou tak výkonné, jako ozimé. Ke snížení odhadu přispělo i chladnější jaro, kdy rostliny sice měly dostatek vláhy, ale nízké teploty neumožnily jejich plný vývoj, což je vidět na nižším odnožování a větvení všech plodin,“ dodal.
Nejpěstovanější plodinou je nicméně pšenice ozimá, která roste více než na čtvrtině polí, její odhadovaná sklizeň však bude o 13 procent nižší než loni, a to hlavně kvůli menší osevní ploše. Jarní pšesnice naopak sklidí zemědělci téměř o 14 procent více. Ječmen jarní je z pohledu odhadované sklizně na druhém místě, i když jej čeká drobný propad. Na odhadovanou nižší sklizeň bude mít vliv hlavně nižší hektarový výnos. Totéž platí pro ječmen ozimý, kde výnos klesne téměř o desetinu.
Z pohledu sklizně je ječmen na druhém místě, ale druhou nejpěstovanější plodinou je před ním ještě řepka. I její sklizeň bude však nižší než loni, čekají statistici. Roste na 14 pocentech osevní plochy, což je o sedm procent méně než loni. Zároveň bude o podobné procento nižší hektarový výnos, proto očekává ČSÚ téměř o 14 procent nižší sklizeň řepky.
Že se řepky pěstuje méně, neznamená, že by pole, která dříve na jaře zežloutla, zůstala letos ladem. „Výrazně se zvětšila například výměra slunečnice, sóji, máku nebo hrachu,“ nastínila vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank neočekává, že by se v souvislosti s předpokládanou nižší sklizní letos výrazně měnily ceny pečiva. Místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a bývalý ministr zemědělství Jiří Milek ovšem upozornil, že ceny obilovin vzrostly již v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále.
Údaje statistiků vnímá ekonom Kovanda také jako zprávu, že zřejmě končí „zlatá éra“ sklizně řepky. „Řepka vykázala rekordní sklizně v letech 2014 a pak také ve zmíněném velmi teplém a suchém roce 2018, jenž byl pro změnu katastrofální z hlediska zejména sklizně brambor, ale také právě obilovin,“ upozornil.
Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky sklizeň letos ještě nezačala, kvůli chladnému a deštivému počasí, které panovalo na jaře, je o dva až tři týdny zpožděná. „Zemědělci jsou ve svých očekáváních zatím spíše opatrní a odhadují meziročně nižší úrodu obilovin i řepky. Jako každý rok ale bude výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí,“ doplnil Matějka.
Prezident Agrární komory Jan Doležal upřesnil, že se letošní příchod jara zpozdil o jeden až tři týdny, podobné zpoždění čeká komora u sklizně většiny komodit. Žně tak podle něj budou posunuté zhruba o deset dní.
