Na podzim nečekám další ekonomický propad, od třetího čtvrtletí se bude firmám více dařit, říká Schillerová

Nahrávám video
Události: Jaký je zájem o program COVID 3
Zdroj: ČT24

Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání, řekla Schillerová po jednání prezidia České bankovní asociace.

Nízký zájem o půjčky se státní zárukou je podle ministryně spíše dobrá zpráva. „Je to znak toho, že firmy se chovají obezřetně, čerpají určité rezervy, čerpají vládní podporu, ale může přijít na podzim situace, kdy to budou potřebovat více,“ řekla. Proto je podle ní důležité, aby tu program pro podnikatele byl.

Dodala však, že na podzim nečeká další ekonomický propad, naopak se podle ní od třetího čtvrtletí bude firmám více dařit.

Nastavení programu a objem vyčleněných financí do programu COVID III dodal podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podnikatelům jistotu, že peněz bude dost. Má sloužit jako záchranná síť zejména pro podniky, které se ocitnou na hraně takzvané likvidní krize. Je podle něj třeba dál sledovat vývoj, případně včas reagovat. Program by mohl podle něj být i upraven.

Velkým tématem k diskusi podle Schillerové může být jeho prodloužení, zatím by měl fungovat do konce roku. Podnikatelé ho mohou využít na provozní výdaje, ministryně nevyloučila ani rozšíření účelů čerpání.

COVID III podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. „Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši 30 procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování,“ uvedl. Podle Salomona ČBA ale nemá zprávy z bank, že by nízká portfoliová záruka byla důvodem odmítání žádostí.

Ohledně programu COVID III podle průzkumu Hospodářské komory označilo 84 procent pražských podnikatelů proces vyřizování žádostí buď za srovnatelně náročný nebo náročnější, než u standardního úvěru u banky před krizí.

Peníze z programu COVID III a Praha pražští podnikatelé použili především na úhradu mezd a povinné odvody za ně státu a zdravotním pojišťovnám. Půjčky dále využili na zaplacení nájemného, energií, vodného a stočného, internetového a telefonního připojení nebo pohonné hmoty, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

COVID III by měl fungovat zatím do konce roku

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Program byl naplno spuštěn zhruba před měsícem. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky přijaly k 13. červenci finanční ústavy 2536 žádostí za 16,7 miliardy korun. Schváleno bylo 581 žádostí v objemu 2,6 miliardy korun.

COVID III by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...