Patří do kontejneru, nebo spíš zpátky do obchodu? V Česku pokračuje diskuse o tom, jestli by země neměla, například po vzoru Německa, zavést zálohy na PET lahve. Část výrobců nápojů je pro, část proti – stejně jako například obce. Většina účastníků středečního setkání Spotřebitelského fóra se shodla, že navrhovaný systém záloh není nutný. Podle zastánců změny by ale zálohy pomohly snížit množství PET lahví odhozených v přírodě.
Když Čína před rokem přestala vykupovat plastový odpad, zdálo se, že plasty Evropu zavalí. Jenže předpisy, jak třídit a recyklovat, se zpřísňují a PET lahve jsou to nejlepší ze žlutých kontejnerů, trh se začíná o tento druh plastu dokonce přetahovat.
Například v Jarošově nad Nežárkou vybírají PET lahve a další plasty jednou za 14 dnů. Pro obce jsou to peníze. Prodej sesbíraných materiálů přispívá na svoz odpadu nebo provoz kontejnerů.
V okamžiku zavedení zálohovacího systému by lahve šly přímo k nápojařům, kteří by z nich vyrobili nové. Zájem má ale i automobilový nebo textilní průmysl. Například do oblečení nebo na koberečky do aut. Recyklovaný plast, takzvaný rPET, je dokonce dražší než ten původní.
Zálohování PET lahví propaguje největší český výrobce nápojů. Navrhuje tři koruny jako u těch skleněných. „Myslím, že když lidé vrací skleněné lahve, tak přinesou i plastové,“ míní generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale.
Podle ministerstva není třeba spěchat
Další výrobci zatím vyčkávají, nebo jsou proti. Obce chtějí rozvíjet současný systém a společnost EKO-KOM, která ho zaštiťuje, varuje, že zálohování PET lahví by demotivovalo lidi třídit ostatní plasty. „Zálohování bude jednou z možností, jak třeba systém vylepšit, pokud se ukáže, že to jinými způsoby nejde,“ říká vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory Markéta Chýlková.
Podle ministerstva životního prostředí si Česko vede v tomto směru dobře a s rozhodnutím není třeba spěchat. Úřad si tak počká na vlastní studii.
Debata o zálohování PET lahví reaguje i na evropské plány, jak omezit jednorázové plasty. Kromě kelímků, tácků nebo třeba brček jde hlavně o lahve a právě na jejich výrobce se valí řada povinností. V roce 2029 by se mělo vracet 90 procent PET lahví, ze třiceti procent pak mají být v roce 2030 z recyklovaného materiálu. Brzy také mají mít připoutaná víčka, aby pak neplavala v mořích. Europoslanci potvrdí návrh v březnu nebo dubnu.
Česko se už teď v evropském srovnání řadí k premiantům v třídění, spolu s Německem zrecykluje přes polovinu plastů. Zato Finsko nebo Francie výrazně zaostávají.
