Moody's potvrdila rating Česka. Ekonomická odolnost země je podle agentury výhledově silná

Potvrzení ratingu Aa3 se stabilním výhledem od mezinárodní ratingové agentury Moody's je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) skvělou zprávou. Bere to za potvrzení dobrého směru české hospodářské politiky.

Podle Moody's Investors Service zůstává ekonomická odolnost země ve střednědobém i dlouhodobém výhledu silná, navzdory ekonomickému šoku, který vyvolala pandemie. Stabilní výhled znamená, že Moody's v dohledné době změnu ratingu nepředpokládá. 

„Zpráva Moody's je velmi očekávaným, nezávislým zhodnocením naší finanční a rozpočtové politiky. Jsem moc ráda, že dopadlo opět výborně. Buďme realisté, černé scénáře se nenaplňují,“ napsala ministryně na Twitteru. Agentura podle ministerstva vyzdvihuje, že Česko vstoupilo do krize s nízkou úrovní veřejného zadlužení a dobrou pozicí na dluhopisových trzích.

Stabilní výhled podle analytiků Moody's odráží například silnou úvěrovou pozici a nízkou expozici vůči rizikům, zejména díky odolnému a stabilnímu bankovnímu sektoru. Pevné jsou ukazatele likvidity na vládní i vnější úrovni, agentura se rovněž opírá o předvídatelnost vládních kroků, zatímco politické riziko hodnotí jako nízké.

Česko má silný potenciál růstu, říká Moody's

„Moody's neočekává, že pandemie způsobí citelné trvalé škody, ekonomika se v reálném vyjádření vrátí na předkrizovou hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2022. Ve srovnání s blízkými konkurenty se stejným ratingem, především s Belgií a Spojeným královstvím, má Česká republika silnější potenciál růstu,“ píše se ve zprávě Moody's.

Česko má současný rating od předloňského října, tehdy ho agentura po zhruba sedmnácti letech hodnocení A1 zlepšila, připomněl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podobně příznivě se podle něj v lednu vyjádřila agentura Fitch Ratings.

„Agentura Moody's, stejně jako Fitch, už ve svém nynějším hodnocení pochopitelně bere v potaz dopad daňového balíčku schváleného koncem loňského roku. Očekává, že právě i v jeho důsledku v roce 2022 dosáhne poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu úrovně 45 procent, v roce 2024 pak 48 procent. Česko by tak mělo zůstat v první polovině běžícího desetiletí celkem přesvědčivě pod úrovní takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent,“ vysvětlil Kovanda.

Ani jedna z ratingových agentur tedy podle něho nepočítá s tím, že by se v příštích letech dostala úroveň veřejného zadlužení Česka v poměru k HDP nad padesát procent. „Světoví experti tak nevyhlíží ,rozvrat veřejných financí‘, před kterým se při přijímání daňového balíku varovalo,“ dodal.

Česká ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 5,6 procenta, což je lepší výsledek, než jaký zaznamenala Evropská unie. Její ekonomika klesla o 6,4 procenta. Moody's předpovídá, že česká ekonomika se začne zotavovat zhruba od poloviny letošního roku, v letošním i příštím roce předpovídá průměrný růst o 3,2 procenta.

Česká národní banka (ČNB) tento týden zlepšila výhled růstu na letošní rok na 2,2 procenta, výhled na příští rok naopak zhoršila a čeká růst o 3,8 procenta.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů půjčovat příslušnému státu či jinému subjektu i na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán věřiteli a tím je pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...