Modernizační fond spustil první výzvy. K dispozici je 6,4 miliardy korun pro teplárny

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

První z výzev pro teplárenství je určená pro menší projekty, které obdrží podporu do 15 milionů eur (asi 390 milionů korun). Vyhrazeno jim je 1,4 miliardy korun. Druhá výzva je pak pro nákladnější projekty, pro které je k dispozici pět miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž předtím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

Elektronický příjem žádostí bude v obou výzvách programu HEAT zahájen v poledne 24. května prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR (AIS SFŽP ČR). Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se už dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen 14. ledna 2022, přičemž množství peněz ve výzvě může být navýšeno nebo upraveno.

Teplárny tíží vysoké ceny povolenek

Teplárny aktuálně tíží vysoké ceny emisních povolenek, které jim markantně zvedají náklady. „Je to problém především menších výrobců tepla do 200 megawattů, kterým vyprší přechodné období pro emisní limity koncem roku 2022 a do té doby musí mít nové technologie, jež nahradí dnešní uhelné kotle. My jim na přechod na čistý zdroj přispějeme až 80 procent způsobilých výdajů a zároveň lidem ve městech zajistíme cenově dostupné teplo,“ řekl Brabec.

Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že cena povolenek je nyní dosud nejvyšší –⁠ kolem 48 eur (asi 1248 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu. Brabec uvedl, že při ceně povolenky 50 eur by ve fondu bylo k dispozici 250 miliard korun.

Podle ředitele SFŽP Petra Valdmana minimálně třicet procent z peněz obou výzev půjde do takzvaných uhelných regionů. „Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. V závislosti na velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 45 do 80 procent, přičemž nejvíce zvýhodníme malé podniky v uhelných regionech,“ sdělil.

„Česko je jednou z mála evropských zemí, která má silně vyvinutou síť dálkového zásobování teplem, jež pochází převážně právě z uhelných elektráren,“ připomněl Havlíček. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude podle něj podporovat projekty na modernizaci nebo výstavbu rozvodů tepla také z takzvaného Fondu obnovy, než i tato oblast přejde pod Modernizační fond. Brabec uvedl, že investice do životního prostředí budou v Česku v rámci všech programů do roku 2030 činit více než 300 miliard korun, možná i více než 400 miliard korun.

Na aktuální výzvy navážou další

Do předregistračních výzev spuštěných pro tři z devíti oblastí programů Modernizačního fondu loni v listopadu dorazilo přes devět tisíc záměrů. Převažovaly projekty výstavby fotovoltaických elektráren. Cílem předregistračních výzev bylo podle ministerstva životního prostředí zmapovat, jaké projekty se chystají a ověřit jejich připravenost. Do ostrých výzev se teď mohou přihlásit jen ti, kteří se zúčastnili předregistrační fáze. Ostatní zájemci musí počkat na výzvy vyhlášené v roce 2022.

Na aktuálně zveřejněné výzvy v květnu navážou výzvy zaměřené na obnovitelné zdroje v energetice a snižování skleníkových plynů v průmyslu. Do konce roku by pak ministerstvo životního prostředí chtělo představit zbylé programy v detailu pro přípravu projektů a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy.

Peníze z Modernizačního fondu bude možné čerpat na širokou škálu projektů –⁠ od modernizace veřejného osvětlení, pořízení elektrobusů, energetických úspor v budovách i průmyslu až po výstavbu fotovoltaických či větrných elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...