MMF mírně zhoršil odhad růstu globální ekonomiky. Případné zrychlení závisí i na řešení obchodních sporů

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Fond poznamenal, že globální růst zůstává utlumený. Od dubna Spojené státy dál zvýšily cla na dovoz některého čínského zboží, na což Peking odpověděl stejným krokem. Další eskalaci se však podařilo odvrátit na červnovém summitu skupiny největších ekonomik světa G20.

Nicméně globální dodavatelské řetězce u technologického zboží nadále ohrožuje výhled sankcí ze strany USA. Pokračuje také nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie, zatímco rostoucí geopolitické napětí zvyšuje ceny energií.

Doposud zveřejněné letošní údaje o růstu hrubého domácího produktu spolu s všeobecně nižší inflací naznačují, že globální aktivita letos bude slabší, než se čekalo. Investice a poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, jsou slabé a firmy i domácnosti stále váhají s dlouhodobými výdaji. To není příznivé ani pro globální obchod, v rámci kterého mají stroje a zboží dlouhodobé spotřeby významný podíl, upozornil MMF. 

Měnový fond rovněž varoval, že předpokládané zrychlení tempa růstu v příštím roce je nejisté a předpokládá stabilizaci v rozvíjejících se a rozvojových zemích, které jsou nyní pod tlakem, a pokrok v řešení rozporů v obchodní politice.

Fond upozorňuje i na další případy zpomalení aktivity. Patří mezi ně pokračující napětí v obchodě a v technologickém sektoru, což zhoršuje celkovou náladu a zpomaluje investice. Je to i dlouhodobě zvýšená nechuť investorů k rizikovějším transakcím a růst tlaků způsobujících dezinflaci, tedy zpomalení růstu spotřebitelských cen. Ty způsobují potíže s obsluhou dluhu, omezují možnosti měnové politiky v boji se zpomalováním růstu ekonomiky a přispívají k tomu, že nepříznivé šoky jsou obtížněji odbouratelné.

Pozitivnější výhled pro USA

MMF dodal, že pozitivním překvapením je růst v rozvinutých zemích, kde zlepšil výhled na letošní rok o 0,1 bodu na 1,9 procenta. Na příští rok fond nechal výhled beze změny na 1,7 procenta. Fond vidí pozitivněji hlavně růst ekonomiky Spojených států a mírně také růst Británie. Výhled eurozóny a Kanady však ponechal beze změny a mírně zhoršil výhled Japonska. 

Naopak u rozvíjejících se a rozvojových zemí fond zhoršil očekávaný výkon, jsou za tím převážně problémy regionálního charakteru. Letos má HDP v těchto zemích vzrůst o 4,1 procenta, což je o 0,3 procentního bodu méně, než fond dosud předpokládal. Příští rok ve skupině těchto zemí růst v úhrnu zrychlí na 4,7 procenta, zatímco v dubnu fond růst odhadoval na 4,8 procenta. MMF zhoršil letošní výhled pro všechny regiony, vyjma rozvíjejících se zemí Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...