Mlsna chce antimonopolní úřad otevřenější, po místopředsedech požaduje bezpečnostní prověrku

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Jako hlavní změnu na tiskové konferenci uvedl Mlsna obnovení vnější komunikace s médii a veřejností a vysvětlování kroků úřadu. Pravidelně by chtěl jednou měsíčně dělat brífinky pro média o činnosti. „Ještě v průběhu pátku vydáme tři tiskové zprávy o pokutách, které úřad udělil a ještě nezveřejnil,“ řekl Mlsna.

Již dříve nový šéf avizoval, že bude po místopředsedech úřadu požadovat, aby měli bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Já sám jsem držitelem osvědčení tajné, ten proces je velmi důkladný a někdy i nepříjemný,“ komentoval Mlsna. Prověrka je podle něj důkazem toho, že daný člověk nemá kostlivce ve skříni. Zatím ji má z místopředsedů pouze jeden.

Nový ředitel také chce přeobsadit rozkladové komise. Ty se zabývají případy, kdy někdo z účastníků správního řízení není spokojen s rozhodnutím úřadu a podá proti němu rozklad. 

Dosud komise obsazoval předseda úřadu podle vlastního uvážení, Mlsna chce, aby jejich sestavování bylo transparentnější. „Počátkem roku oslovím právnické a ekonomické fakulty státních vysokých škol, protikorupční organizace, českou advokátní komoru a orgány ústřední státní správy, aby navrhly do rozkladových komisí členy, kteří budou splňovat odborná kritéria, praxi a vysokoškolské vzdělání. Z nich pak sestavím rozkladové komise,“ uvedl Mlsna.

Nahrávám video

Mlsna už v týdnu jednal se zástupci protikorupčních organizací i politických stran, mimo jiné s nimi probíral návrh zákona o zřízení úřadu pro dohled nad veřejným zadáváním. Ten by případně měl převzít agendu veřejných zakázek. Podle Mlsny je ale třeba mimo jiné vyhodnotit ekonomické dopady zřízení nového úřadu.

„Je třeba posoudit, zda by výhody zřízení nového úřadu převážily nad stávajícím modelem, nebo zda bude výhodnější stávající model zachovat a přijmout opatření, která rozhodování úřadu zrychlí,“ uvedl Mlsna.

Nový předseda plánuje také navázat spolupráci se soutěžními úřady v okolních zemích, což má umožnit ÚOHS lépe sledovat trendy v Evropě. Hlavním vzorem je mu Německo.

Předání úřadu

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mlsna převzal z rukou svého předchůdce Petra Rafaje instituci ve středu. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman na základě výsledků výběrového řízení vypsaného vládou.

Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Funkci náměstka ministra vnitra, který je zodpovědný například za organizaci voleb, Mlsna opustí.

Rafaj byl nejdéle sloužícím předsedou ÚOHS, podle odborníků se ale za jeho jedenáctiletého působení úřad uzavřel a nedostatečně komunikoval s veřejností i odborníky. V čele úřadu stál Rafaj od roku 2009, na funkci rezignoval sedm měsíců před koncem druhého funkčního období. Výzvy k jeho odchodu od vládní koalice i dalších stran ale zaznívaly nejméně poslední rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...